On musí ve mně růst a já se musím umenšovat
Učedníci emauzští řekli Ježíšovi: „Pane, zůstaň s námi, den se už nachýlil.“ I den našeho života se nachýlil a je třeba jedno jediné: aby nám Pán otevřel oči jako učedníkům emauzským, abychom Ho viděli v sobě i ve svých bratrech. Potom, když uvidíme chybu, kterou bratr notoricky opakuje, nebudeme Ho odsuzovat ve svých myšlenkách, ale budeme vidět Ježíše, kterého zraňuje a zároveň toto bratrovo zranění Ježíše mi připomene i množství mých zranění vůči mému Pánu. Kéž v tu chvíli – místo odsuzování bratra – anděl zasadí do našeho srdce ránu soucitu a lásky k Ježíšovi, kterého všichni bojkotují a pohrdají jím. Kéž by si každý z nás uvědomil: já, který jsem dostal víc světla než ti druzí, zraňuji Ježíše ještě víc – a znovu budu s Ním, sestoupím do žaláře mého srdce a nabídnu mu slzy lítosti jako nápoj a zároveň budu vidět Ježíše i v mém bratru, který v tu chvíli byl starým člověkem zaslepen. Dopustil se určitého egoismu, pýchy, zranil mě, zač jsem ale nyní vděčný, protože mě to vrátilo k Ježíšovi. On však zranil i Ježíše, který je v něm a právě v tuto chvíli chci Ježíše prosit za odpuštění pro bratra, ale zároveň i pro sebe. Ježíš říká: „Království Boží je mezi vámi“ nebo „ve vás“. Mým králem je Ježíš, ale pokud moje duše nezemře jako pšeničné zrno, Ježíš nemůže být mým králem; mým králem je můj hřích, ego, starý člověk. Jan Křtitel volá: „On musí ve mně růst a já se musím umenšovat.“ Toto je proces, cesta následování Krista, hledání Božího království v sobě i v mém bratru. Potom budu moci vytahovat bratru z oka třísku a neublížím mu. A on rovněž bude vidět Krista nejenom v sobě, ale i ve mně, a až přijde hodina smrti, pak Ho budeme vidět nejen ve světle víry, ale i ve světle Boží slávy.
Stáhnout: On musí ve mně růst a já se musím umenšovat
