Největším utrpením v pekle je odloučení duše od Boha
Pravda o pekle je skutečně velmi vážná pravda a s ní je spojené i naše spasení. Pokud počítáme s věčností pekla, vnímáme i závažnost celé Kristovy nauky o spasení, založené na tomto faktu – Kristus přišel na svět, Bůh se stal člověkem, aby nás vytrhl z otroctví ďábla, aby nás vytrhl z pekla a dal nám nový život – věčný život. „Tak Bůh miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna, aby každý, kdo v Něho věří, nezahynul – v pekle, aby nezahynul – ale aby měl život věčný“. (J 3,16) „Bůh nám dal věčný život, a ten život je v jeho Synu. Kdo má Syna, má život; kdo nemá Syna Božího, nemá život.“ (1J 5,11-12) Buď mám Ježíše, anebo Ho nemám. Největším utrpením v pekle je trest odloučení. Lidská duše, která je stvořena pro Boha, která je stvořena milovat Boha a být s Ním v jednotě, zůstává nakonec v jednotě s démony a jejich nenávistí. Zůstává v temnotě, čili v odloučenosti, a to je vlastně podstatou zavržení.
Člověk je spravedlivě potrestán, protože urazil spravedlivého Boha a za nic pokládal krev Ježíše – Božího Syna, Jeho spásu a odmítl tak Boží milosrdenství.
Stáhnout: Největším utrpením v pekle je odloučení duše od Boha
