Může být papež heretikem?
Benedikt XVI. dne 1.5.2011 prohlásil za blahoslaveného Jana Pavla II., který vytýčil apostatickou cestu přímo v církvi. Benedikt XVI. tímto gestem postavil na oltář církve heretický program synkretismu Jana Pavla II. Byzantský katolický patriarchát 1.5.2011 zveřejnil, že oba papeži se svou apostazí dostali mimo církev. Od 1.5.2011 je v církvi oficiální stav sedes vacantis. Benedikt XVI. už úřad okupuje nezákonně. Heretik nemůže být papežem. Benedikt XVI. už papežem není.
Jaký je pohled církevní tradice?
Učitel církve, sv. Robert Bellarmin:
„Papež, který je veřejným heretikem, automaticky (ipso facto) přestává být papežem a hlavou církve, zároveň automaticky přestává být křesťanem a členem církve. Od té chvíle jej církev může soudit a trestat. Takové je učení církevních otců. Prohlašují, že veřejný heretik okamžitě ztrácí veškerou moc.
Nekřesťan nemůže být papežem… Tato zásada je nejjistější. Důvodem je to, že takový člověk nemůže být hlavou toho, čeho není údem. Proto ten, kdo není křesťanem, není členem církve, a veřejný heretik není křesťanem, jak jasně učí svatý Cyprián, Atanázius, Augustin, Jeroným a jiní. Z toho vyplývá, že veřejný heretik nemůže být papežem.“ (pozn.: povýšením na oltář církve ducha Assisi – ducha antikrista – papež Benedikt XVI. sám sebe vyloučil z církve)
Sv. Antonín: „V případě, že by se papež stal heretikem, už jen pro tento samotný fakt, bez jakéhokoliv jiného prohlášení (ipso facto), by se ocitl oddělen od církve. Hlava oddělená od těla nemůže, pokud zůstává oddělená, být hlavou toho samého těla, od něhož byla odťata. Papež, který by byl oddělen od církve kvůli herezi, od té chvíle, jen pro tento fakt, by přestal být hlavou církve. Nemohl by být heretikem, a zůstat papežem.“
Učitel církve, sv. Alfons z Liguori (1787): „Pokud by Bůh dopustil, že by papež upadl do hereze, pro tento fakt by přestal být papežem a apoštolský stolec by byl uprázdněn. “ (pozn.: současný stav v církvi – sedes vacantis).
„Pokud by papež jako soukromá osoba upadl do hereze, okamžitě by byl přerušen jeho pontifikát.“
Učitel církve, sv. František Saleský (17. stol.): „… když je papež veřejným heretikem, je pro tento fakt zbaven své papežské hodnosti a vyloučen z církve.“ (pozn.: zveřejnění posmrtné exkomunikace Jana Pavla II. v den falešné beatifikace)
Katolická encyklopedie 1914 (díl 11, str. 456): „Samozřejmě, vybrání heretika, schizmatika nebo ženy [na úřad papeže] by bylo neplatné a neúčinné.“
Kodex církevního práva 1917 (kan. 188.4): „Pokud duchovní upadne do hereze, ztrácí svou moc bez jakéhokoli dodatkového prohlášení nebo schválení zákonem.“ (pozn.: ex-kard. Huzar a apostatická hierarchie)
Lev XIII., Satis cognitum, 29.6.1896: „Nemůže být nic tak nebezpečné, jako heretici, kteří vyznávají téměř celý souhrn učení, ale pomocí jen jednoho slova, jak kapkou jedu, nakazí prostotu víry, jaké nás naučil náš Pán a jaká nám byla předána apoštolskou tradicí.“
Závěr:
Výroky učitelů církve a svatých přesně vystihují otázku současných herezí i jejich dopad na církevní hierarchii. Svatý Antonín a Bellarmin zdůrazňují, že pokud papež přijme herezi, přestává být papežem, aniž by to musel někdo vyhlašovat!
Zpracovali
za Byzantský katolický patriarchát
+ Metoděj OSBMr + Timotej OSBMr
biskupové-sekretáři BKP