Bohu patří vděčnost za to, že obrácením jsme dostali milost přijmout spasitelné učení, postavené na víře v našeho Pána a Spasitele Ježíše Krista. Jím jsme osvobozeni od zotročení, které působí hřích, a nastoupili jsme na novou cestu spravedlnosti.

V 6. kapitole se vícekrát mluví o hříchu. Je zde řečeno: „…vy jste sice byli služebníky (řec. duloi – otroky) hříchu…“ Dnes vidíme názorně, co to je být otrokem hříchu. Hřích v nitru člověka nesnáší především pravdu a pravdivou sebekritiku, tedy jeho podstatou je pýcha, to znamená nekritičnost, neochota přiznat si pravdu, neochota se poučit ze svého poklesku a naopak snaha házet vinu na druhé lidi či na Boha nebo na tzv. okolnosti.

Hříchem jsou vraždy, obracení se na ďábla v čarodějnictví a jiných okultních praktikách, hříchem jsou podvody, krádeže, zneužívání, znásilňování, nečisté myšlenky, slova, skutky, různé zvrácenosti, rozvody, nenávisti, války. Co je plodem hříchu? Utrpení, slzy, opuštěnost, vězení, smrt. Z lidí se stávají otroci narkotik, alkoholu, bezdomovci, zločinci. Realitu hříchu nelze popřít.

Otázka: Rok 2018 pomalu končí a já bych vám rád položil několik otázek. Jak jste reagovali na hrozby, které se týkaly jak křesťanství, tak našeho národa?

Odpověď: Reagovali jsme povzbuzujícími, ale i alarmujícími dopisy, které jsme zveřejňovali především na internetu, ale také je publikovala některá neoficiální média.

Otázka: Jaké veřejné akce jste pořádali?

Odpověď: Už několik let konáme čtyřikrát do roka manifestace pod heslem: „Obnova rodiny, vzkříšení národa“. Manifestace míváme v Olomouci a v Praze, většinou na Václaváku u sochy.

Otázka: Letos bylo státní jubileum – 100 let republiky – zapojili jste se nějak?

Odpověď: Kromě napsání výzev a dopisů k tomuto výročí, jsme v pondělí velikonoční pořádali manifestaci ve více městech v Čechách, na Moravě i na Slovensku. Měli jsme plakát proti Dublinu a Istanbulu a sbírali podpisy do petice.

13. 12. 2018

Citace z prohlášení T. Halíka: „Naše různé pohledy s panem kardinálem… nejde naštěstí o různosti v záležitostech víry…“

Toto tvrzení je nepravdivé; ve skutečnosti jde o zásadní různosti v otázkách víry a morálky! Halík na rozdíl od pana kardinála hlásá hereze, což dokazují Halíkovy vlastní spisy.

Příklad Halíkových herezí jen ohledně Kristova vzkříšení:

„Vzkříšení Krista není žádný další ‚zázrak‘ z řady divů, na které si už čtenář Bible zvykl…“ (T. Halík: Noc zpovědníka, 2006, str. 21n). Halík touto ironickou formulací popírá jakýkoli zázrak Bible a samozřejmě i ten největší zázrak – Kristovo vzkříšení.

Veřejná pozice čelního ukrajinského politika O. V. Turčinova proti genderu a Istanbulské úmluvě

Na počátku chci veřejně podpořit pozici zastupitelů Ivano-Frankivské oblastní rady, kteří vystoupili na ochranu rodinných hodnot a na ochranu ukrajinských dětí před propagací zvrácenosti. Analogické žádosti podpořila většina poslanců z jedenácti oblastních a více než padesáti městských a regionálních úřadů. Jsem přesvědčen, že s tímto jejich postojem solidarizují všechny státní orgány místních samospráv naší země.

Současně mě, jemně řečeno, udivila pozice vládní zplnomocněnkyně v otázkách genderové politiky, jaká se obrátila na Státní bezpečnost Ukrajiny s požadavkem vypátrat a potrestat iniciátory žádostí zastupitelských rad o ochranu rodinných hodnot. Věřím, že neadekvátní agresivní postoj vládní zplnomocněnkyně členové Kabinetu ministrů Ukrajiny nesdílejí.

8. 12. 2018

V současné době duchovního chaosu je třeba mít jasnou orientaci, jaké prostředky vedou k duchovnímu životu – ortopraxi.

1) Svěcení neděle

V noci ze soboty na neděli vstal Kristus z mrtvých. Rovněž v neděli, kolem 9. hodiny, byl na apoštoly seslán Duch svatý a zrodila se církev. První křesťané stáli na čtyřech duchovních základech (Sk 2,42):

1. modlitby,
2. apoštolské učení (výklad Božího slova v témž Duchu, v jakém ho učili apoštolé),
3. bratrské společenství (koinonia),
4. lámání chleba (eucharistie).

Modlitby ke svěcení neděle (každý se modlí doma)

Je rozdíl věřit v Boha a věřit Bohu. I ďábel věří v Boha a třese se. To není spasitelná víra. My máme věřit Bohu, Jeho slovu. Některé Boží pravdy nás v určitém čase nemusí oslovovat. Musíme žít z té, která je pro nás na daný čas aktuální, tedy potřebná. Jsou určitá tajemství, která Bůh odkrývá konkrétní duši v konkrétním čase.

Avšak o Božích tajemstvích nemáme uvažovat tak, abychom tím, že je budeme v pýše rozumem rozebírat, ztratili Boží království. Máme stále myslet na ty pravdy, které vedou k našemu spasení – poslední věci: smrt, soud, věčnost. Ty jsou velmi aktuální pro všechny.

„Ja som s vami až do skončenia sveta…”

Koncom mája som cestovala z vých. Slovenska na pohreb veľmi blízkej osoby do okresu Nové Zámky. Cesta bola pre mňa smutná, ale ubiehala celkom rýchle. Problém nastal vo Zvolene, kde bolo treba prestúpiť, ale náš rýchlik meškal 30 minút a cestou sa meškanie zvyšovalo. Nebol by to problém, keby som po vystúpení z rýchlika nebola viazaná na posledný spoj do mojej cieľovej stanice. Autobus som samozrejme nestihla a tak som si povedala: „Pane, teraz sa odovzdávam len do Tvojich rúk, a pevne verím, že mi pomôžeš.”

5. 12. 2018

Proč je církev v současné době v tak hluboké krizi? Velkou vinu na tom má aggiornamento Jana XXIII. a postkoncilní duch.

Co by proto v této době adventní, v době pokání, měli konat biskupové, kněží a řeholníci? Měli by se oddělit od duchovní otravy aggiornamenta i pokoncilního ducha, prosazujícího hereze, ničící podstatu křesťanství.

Aktuální obnova křestních slibů se vztahuje k těmto oblastem:

1. Současné hereze

V oblasti víry je třeba se rozejít s herezemi, které popírají nejzákladnější pravdy. Je třeba vytvořit takové podmínky, aby bylo možno hereze identifikovat a oddělit se od nich. Tím znovu jasně zazáří pravdy víry. Dále je třeba hlásat v plnosti a živě Boží slovo a vést Boží lid k obrácení a na cestu následování Krista!

3.12.2018

Katolická církev nemá papeže. Je stav sede vacante. Dle Písma i dle církevní nauky heretika nesmí nikdo poslouchat, protože je vyloučen z Kristovy církve.

Dne 28. 11. 2018 Vatikán pod vedením pseudopapeže Bergoglia vydal do médií prohlášení: „Stojíme plně za migračním paktem OSN“ (Globální kompakt).

Vatikán na tomto genocidním paktu spolupracoval dokonce 20 body. Realitu, že Globální kompakt má umožnit neomezený přísun migrantů, Vatikán lživě nazval „ideologicky zkresleným prezentováním a lží“. Co je tedy pravda? V parlamentu EU vystoupil den před tím, 27. 11. 2018, europoslanec Marcel de Graaf s naléhavým varováním a výzvou, aby žádná země Globální pakt OSN nepřijala. Upozornil, že v zemích, které podepíší Globální pakt o migraci v Marrákeši (10.-11. 12. 2018), bude podle odstavce 8 jakákoliv oprávněná kritika migrace trestně stíhána pokutami a vězením. Ke každodenním zločinům migrantů, ať jde o znásilňování, vraždy, rabování či jiné násilí, se bude muset už jen bezmocně mlčet. V závislosti na 8. bodu budou všechny politické strany, které brání národ proti migraci, potlačeny a opoziční média zrušena.

3.12.2018

Poslancom Národnej rady SR

Vážení poslanci,

týmto ďakujem vo svojom mene i v mene všetkých kresťanov a Slovákov všetkým Vám, odvážnym poslancom, ktorí ste pri hlasovaní týkajúceho sa Globálneho paktu OSN o migrácii rozhodli v prospech Slovenska a jeho záchrany. Bol to ťažký psychologický, politický, ale hlavne duchovný boj každého z Vás osobne. Rozhodli ste, že Slovensko nepodpíše tento sebazničujúci pakt, pretože odporuje národným záujmom a bezpečnosti národa. V opačnom prípade by to bola smrteľná rana našim cyrilometodským koreňom, duchovnému pokladu našich otcov, dedov a pradedov. Konali ste zodpovedne za seba i za budúce generácie Slovákov. Patrí Vám naša aj ich vďaka. Môžete úprimne zaspievať slová slovenskej hymny: „Nad Tatrou sa blýska, hromy divo bijú…“

Žiaľ, napriek Vášmu jasnému rozhodnutiu je ďalej vyvíjaný nátlak nečestným spôsobom obísť Vaše rozhodnutie, za ktorým stojí drvivá väčšina národa.

2.12.2018

Vážení poslanci,

Poslanec Pavel Kováčik se vyjádřil: „Klub KSČM ratifikaci Istanbulské úmluvy podpoří.“

Rozhodně mnohé řadové členy KSČM i voliče tento postoj klubu šokuje. Podobně jako i to, že se mezi poslanci KSČM našel i takový, který se přímo podepsal pod návrh zákona o homomanželství. Nese to s sebou, jak víte, drastické odebírání dětí z řádných rodin, což v praxi realizuje Istanbulská úmluva pod rouškou prevence domácího násilí. Odebrané děti jsou dávány k tzv. adopci „homomanželům“.

Pokud ještě hájíte morální hodnoty a máte svědomí, připomínáme vám, že váš současný postoj k ratifikaci Istanbulské úmluvy je zradou svědomí!

1. 12. 2018

První nedělí adventní začíná podle církevní tradice předvánoční doba pokání. Podstata pokání je přiznat si před sebou i před Bohem svůj sebeklam. Každý z nás místo nasměrování na Boha a poslední cíl má tendenci koncentrovat se jen na lidskou rovinu a s Bohem a Jeho přikázáními prakticky počítat nechce. Pokání – metanoia – je změna myšlení. Vyžaduje nutné oddělení se od hluku světa a vytvoření podmínek k vážnému zamyšlení. Procházíme si uplynulý rok a před sebou i před Bohem si přiznáváme přestupky a hříchy. Rovněž si uvědomujeme realitu vlastní smrti, Božího soudu a pak věčného utrpení v pekle či věčné odměny v nebi. Je třeba změnit horizontální myšlení a napojit se na vertikálu – na vztah k Bohu. Ježíš říká: „Buďte připraveni, neboť nevíte den ani hodinu.“

O Vánocích si připomínáme Boží lásku. Boží Syn, Ježíš, přišel v podobě bezbranného dítěte, narozeného v chudém Betlémě. Na golgotském kříži pak i za mě a za mé hříchy zaplatil svou smrtí, abych nezahynul, ale měl život věčný. Podmínkou z mé strany je přiznat si hřích, dát ho Ježíši a s ním i všechny životní prohry.

„Nevíte snad, že když se někomu vydáváte za služebníky,

abyste ho poslouchali, pak jste služebníky toho,

koho posloucháte, ať už hříchu ke smrti,

nebo poslušnosti ke spravedlnosti?“

„Nevíte snad, že když se někomu vydáváte za služebníky, abyste ho poslouchali, pak jste služebníky toho, koho posloucháte, ať už hříchu ke smrti, nebo poslušnosti ke spravedlnosti?“

Tento verš z Písma ukazuje na hlubokou pravdu o poslušnosti, jejímž ovocem je věčný život v nebi, anebo věčná smrt v pekle.

V tomto verši je kromě slova poslušnost zdůrazněno i slovo sluha, v řeckém originále otrok, otroctví (řec. dúlos). Náš překlad už používá jen slova „sloužit“ a „sluha“. Podle originálu by verš měl znít vlastně takto: Nevíte, že jste otroky toho, komu se v poslušnosti vydáváte za otroky? Buď otročíte hříchu, a to vede k smrti, nebo posloucháte Boha, a to vede k ospravedlnění od hříchu a k životu. 

Žádný člověk, který neslouží cele Bohu, není svobodný, ale je otrokem dědičného hříchu, který je v něm. Dědičný hřích neboli ložisko lži a zla ve svém nitru poslouchá automaticky. Zatemňuje mu rozum a oslabuje vůli, takže člověk nesnáší pravdu o sobě, odmítá skutečné dobro a nechce sloužit Bohu ani zachovávat Jeho přikázání.

26.11.2018

Biblickým modelem pro křesťanský chrám je vize daná Bohem (Mojžíšovi). Byla zrealizovaná na Jeruzalémském chrámu. Základní strukturu tvoří velesvatyně, kde je zvláštním způsobem přítomen Bůh, svatyně, kde kněží přinášeli oběti Bohu, a místo pro lid.

Východní chrám s ikonostasem, oltářem i svatostánkem uchovává tuto biblickou strukturu chrámu dodnes. I v západní církvi tomu tak bylo do II. Vatikánského koncilu, než nastala absurdní reforma. Kněz, který zastupuje lidi a přináší za ně na oltáři oběť Bohu, se po reformě otočil zády k centru chrámu, kterým je svatostánek, v němž je neustálá přítomnost Boha. Na mnohých místech byl navíc svatostánek z centra chrámu odstraněn. Rovněž byly odstraněny mřížky, které vymezovaly prostor pro kněze a pro ty, kteří přisluhovali při liturgii.

25.11.2018

Epikléze je vzývání Ducha svatého, aby sestoupil na nás a také na předložené dary. Má tři části:

1) Kněz klečí a v duchu naléhavě prosí Boha: „Nizposli (sešli) Ducha Tvojeho svjataho na ny (nás)“ (Pozn.: Po celou epiklézi sbor zpívá antifonu: „Tebe pojem…“ nebo je ticho).

Bůh zaslibuje skrze proroka Ezechiela (37): „Hle, Já do vás uvedu Ducha a oživnete.“ – v duchu prosíme: Pane, dej Ducha pokání, ať oživneme!

„Dám vám šlachy“ – Dej nám šlachy – dar modlitby!

„Pokryji vás svalstvem“ – Naplň nás silou Tvých přikázání!

„Potáhnu vás ochrannou kůží“ – Dej nám živá společenství!

„Vložím do vás Ducha a oživnete“ – Vlož do nás v plnosti Ducha, ať oživneme! Je-ho-šu-ááá!

28.11.2018

Česká ženská lobby – neziskovka, která prosazuje ratifikaci Istanbulské úmluvy – prosazuje i INTEGRACI PEDOFILNÍ SEXUÁLNÍ ORIENTACE a oddělení této sexuální orientace (již ne deviace?!) od sexuálního zneužívání dětí. Tedy podle ženské lobby už nebude pedofilie kvalifikována jako zločin, ale jako zákonná, tzv. sexuální orientace! To v důsledku znamená, že rodič, který bude chránit své dítě, bude nazván pedofobem a trestán podobně jako homofobové. Ne na děti, ale na pedofily se bude VZTAHOVAT OCHRANA V RÁMCI ISTANBULSKÉ ÚMLUVY. Pedofilové (zločinci) budou spadat do skupiny osob, na které prý je „pácháno genderově podmíněné násilí – tzv. heterosexistická šikana“ (citace ze stránek ČŽL, viz: Stínová zpráva o stavu genderové rovnosti v ČR 2015, strana 126).

Kdo z českých občanů může tuto zločinnou zvrácenost ohrožující jeho vlastní děti schválit? Uvědomme si, že jde o uzákonění zločinného zneužívání dětí už v předškolním věku.

28.11.2018

 „Všechno je to hloupost, převzatá ze Západu. Nemusíte se bát, buďte klidní, my budeme vycházet výlučně z vlastních zájmů, z našich běloruských, slovanských tradic a z naší životní zkušenosti. Kdosi cosi plácne o tzv. domácím násilí, dnes je to na Západě módní fráze, a přitom tam brzy žádné rodiny nebudou. Chlap se žení s chlapem anebo se za něj vdává. A děti nemá kdo rodit. A my od nich máme přebírat, jaké mají být normy chování v rodině?!“

Prezident Běloruska těmito slovy zkritizoval nesmyslný návrh zákona Ministerstva vnitra k zavádění sankcí za tzv. domácí násilí. Ministerstvo následně návrh odvolalo.

Proč je dnes méně a méně harmonických rodin? Především proto, že je veřejné mínění formováno dekadentní kulturou. Ta vnucuje jako cíl lidského života hedonismus a jako základní životní princip egoismus. Generace odchovávaná v tomto duchu nemá vědomí zodpovědnosti, není schopna oběti pro druhé a není ani schopna respektovat základní přirozený zákon: „Jak byste chtěli, aby lidé jednali s vámi, tak vy jednejte s nimi.“ (Mt 7,12)

28.11.2018

Vážení poslanci,

vám byl dán hlas voličů, a to především mladých, abyste dnes mohli rozhodovat o jejich budoucnosti. Proč vás mladá generace volila? Viděla ve vás určitou radikální změnu, která byla dána už názvem vaší politické strany. Mladí lidé se kriticky dívají především na tzv. politickou korektnost, která mnohdy zrazuje přímé a pravdivé principy a nedovede jasně a radikálně rozlišit zlo od dobra a lež od pravdy.

Chtěli bychom vám jenom připomenout, že před vámi stojí mimořádně vážné hlasování, které může mít nedozírné následky. Je třeba se k této realitě zodpovědně a svědomitě postavit. Tu nelze hledět na konformismus a politické výhody, kariéru či finance, ale je třeba radikálně ochránit před sebezničením ohroženou mladou generaci! Buďte chlapi, zastaňte se v této krizové chvíli budoucích dětí i rodin mladé generace!

22.11.2018

Ježíš před svou smrtí, než na kříži obětoval své Tělo a Krev, ustanovil, aby tato Jeho oběť kříže byla přinášena Bohu na odpuštění hříchů. Symbolické oběti za hříchy, kdy byla obětována krev a život obětních beránků v Jeruzalémském chrámu, ztratily význam. Ježíš je tím pravým Beránkem, který na sebe vzal hříchy světa (J 1,29). Ježíš před dokonáním této své oběti kříže ustanovil novou oběť, která je zároveň novou smlouvou (Mt 26,26) na odpuštění hříchů. Při poslední večeři vzal chléb a řekl: „Toto je moje tělo, které se za vás vydává.“ Pak vzal kalich s vínem a řekl: „Toto je krev má nové smlouvy, která se prolévá … na odpuštění hříchů.“

Co asi při tom prožívali apoštolé? Nechápali Jeho slova, protože Jeho oběť ještě nebyla dovršena. Ježíš při poslední večeři mluvil také několikrát o Duchu svatém: „Měl bych vám ještě mnoho co povědět, ale vy byste to nyní nesnesli, až přijde Duch svatý, uvede vás do plné pravdy.“ (J 16,13)

21.11.2018

1. část: Rozdíl mezi východní a západní liturgií, otázka epikléze

2. část: Duch svatý a epikléze

3. část: Epikléze – prožívání v liturgii

4. část: Liturgický prostor a ikonostas

1. část: Rozdíl mezi východní a západní liturgií, otázka epikléze

Východní liturgie sv. Basila Velkého i sv. Jana Zlatoústého (4. století) obsahuje epiklézi. Epikléze je i v jiných východních ritech. Vychází přímo z apoštolské tradice.

Jaký je rozdíl mezi západní a východní liturgií? Západní liturgie byla radikálně upravena na II. vatikánském koncilu. V rámci úprav byly místo jednoho kánonu stanoveny čtyři. Předkoncilní latinská liturgie neměla v kánonu žádnou zmínku o Duchu svatém. Upravená koncilní liturgie už zmínku o Duchu svatém má, je však zařazena ještě před slova ustanovení (konsekrační slova). Na rozdíl od toho, východní liturgie obsahuje tzv. úpěnlivé vzývání Ducha svatého, neboli epiklézi, a to až po slovech ustanovení.