Author Archive
Rozjímání nad Mt 7,26
Ale každý, kdo slyší tato má slova a neplní je,
bude podoben muži bláznivému,
který postavil svůj dům na písku.
Ježíš k tomu dodává: „A spadl příval, přihnaly se vody, zvedla se vichřice, a obořily se na ten dům; a padl, a jeho pád byl veliký.“ Toto je Ježíšova výstraha. Je řečena stručně: dům padl a jeho pád byl veliký. Proč padl tento dům lidského života? Byl postaven na písku svých snů, svých plánů, svých nároků… Nebyl postaven na skále, kterou je Kristus a Jeho evangelijní požadavky. Nestačí je ale jen slyšet, je nutno je realizovat.
Ježíš tuto potřebu realizovat Boží slovo připomenul, když žena ze zástupu zvolala: „Blahoslavený život, který tě nosil…“ On řekl: „Blahoslavení jsou ti, kteří slyší Boží slovo a vykonávají ho.“ (Lk 11,27n)
BKP: Biskupové Evropy, prohlédněte a povstaňte!
5. 6. 2023
Vážení biskupové Evropy,
hlavní problém, před kterým církev stojí, je synodální LGBTQ cesta. Co řekl kardinál Müller o německé synodální cestě, kterou nazval sektou?
Toto video je možné zhlédnout i zde: https://rumble.com/v2tc854-prohlednete.html
https://ugetube.com/watch/F8KxXKiKK6kJqKZ
https://cos.tv/videos/play/45057743257113600
https://www.bitchute.com/video/KLsboEiM5Q6s/
Slovo života – Mt 7,24 (28. 5. – 11. 6. 2023)
„A tak každý, kdo slyší tato má slova a plní je,
bude podoben rozvážnému muži, který postavil svůj dům na skále.“
Rozjímání nad Mt 7,24
A tak každý, kdo slyší tato má slova a plní je,
bude podoben rozvážnému muži,
který postavil svůj dům na skále.
Ježíš pak pokračuje: „Tu spadl příval, přihnaly se vody, zvedla se vichřice, a vrhly se na ten dům; ale nespadl, neboť měl základy na skále.“ (v. 25) Na závěr Horské řeči Ježíš podává toto podobenství o dvou stavitelích. Jeden stavěl na skále, druhý na písku. O tom, který stavěl na skále, je řečeno, že nejenže slyšel Boží slovo, ale ho i realizoval ve svém životě. Proto také, když přišla životní zkouška znázorněná v podobenství větrem, bouří a mořskými vlnami, dům obstál, protože byl na skále.
BKP: Biskupové Afriky a Ameriky, prohlédněte a povstaňte!
24. 5. 2023
Svatodušní svátky v tomto roce připadají na neděli 28. května. Po nich následuje oktáva. V neděli 4. června bude slavit svátek seslání Ducha svatého Rusko a Ukrajina.
Hospodin ukázal proroku Ezechielovi (Ez 37,1-9) stav izraelského národa na údolí plném suchých kostí. Tento obraz se dnes plně vztahuje na novozákonní Izrael, tedy na církev. Z nitra církve byl vyhnán Duch svatý a nahradil ho duch světa a dnes i synodální duch LGBTQ, tedy duch smrti, který z církve učinil duchovní hřbitov plný rozházených suchých kostí. Církevní dogmata byla rozházena, Boží přikázání rozmetána, Boží zákony převráceny, milníky vytrženy a posunuty. Aby se vše nyní vrátilo do původního stavu, to už vyžaduje boj za obnovení pravověrnosti.
Toto video je možné zhlédnout i zde: https://rumble.com/v2q8rik-povstate.html
https://ugetube.com/watch/7S5FLeWt4ePLecZ
https://cos.tv/videos/play/44723895198585856
https://www.bitchute.com/video/REBd9C9jr1ot/
V bezmocnosti máme děkovat a stavět se do živé víry
Musíme se učit přijímat různé bezmocnosti, za vše okamžitě děkovat a vzít Boží slovo jako meč Ducha proti hořkosti a výčitkám, tedy opřít se o něj. Ono nám dá sílu – Duch, který je za ním. Stačí se jen zastavit, uvědomit si situaci, v níž se nacházím a postavit se do živé víry: „Pane, Ty to vidíš! Důvěřuji Ti!“ Pak se snažit stát v té víře a znovu se do ní vracet, když je člověk zvláštními neviditelnými, lstivými tlaky či zdánlivě nevinnými a dobrými myšlenkami odváděn od spojení s Kristem.
Bez osobního kontaktu víry s Ježíšem v modlitbě jsme jako ryba bez vody
Evangelium je pro život. Máme ho tedy žít. K tomu ale potřebujeme mít Ducha Svatého, protože bez Něho to není možné. Bez Něho je to jen litera, která zabíjí, kdežto Duch oživuje. Duch Svatý nás vede k živému Ježíši, a to skrze smrt starého člověka a skrze neustálé vcházení do Ježíšovy smrti (2Kor 4,10n). To všechno není možné bez osobního kontaktu víry s Ním v modlitbě. Bez toho jsme jako ryba bez vody.
Máme žít ve víře dnes, ne až zítra
Je třeba stát ve víře, a to živé, i v těch nejmenších maličkostech. V tom je svatost. Vidět tyto maličkosti, přijímat je s vírou a ve víře v nich stát bez reptání na okolnosti, na nepřítele atd. Máme žít ve víře dnes, ne až zítra, i když dnes je zdánlivý klid! Zítřka se nemusíme dožít. Bez živé víry není pravé pokory. Pokora je oběť vnitřní, ale je třeba ji projevovat i zevnějškově podle příkladu Pána Ježíše tichého a pokorného a podle příkladu Jeho Matky, která je otrokyní Pána a stále volá „Fiat“ a „Magnificat“ – „Ať se stane!“ „Děkuji!“ Ať se stane Boží vůle, ne moje!
Slovo života – Mt 7,21 (14. 5. – 28. 5. 2023)
„Ne každý, kdo mi říká ‚Pane, Pane,‘ vejde do království nebeského;
ale ten, kdo činí vůli mého Otce v nebesích.“
Rozjímání nad Mt 7,21
„Ne každý, kdo mi říká ‚Pane, Pane,‘
vejde do království nebeského;
ale ten, kdo činí vůli mého Otce v nebesích.“
Ježíš po tomto výroku dál v evangeliu pokračuje: „Mnozí mi řeknou v onen den: ‚Pane, Pane, což jsme ve tvém jménu neprorokovali a ve tvém jménu nevymítali zlé duchy a ve tvém jménu neučinili mnoho mocných činů?‘ A tehdy já prohlásím: ‚Nikdy jsem vás neznal; jděte ode mne, kdo se dopouštíte nepravosti.‘“
Ježíš zde ukazuje na nepravého učedníka a říká, že takoví učedníci, i když umí pronášet náboženské fráze, a dokonce se přikrývají Jeho jménem, ale konají pravý opak, nedojdou spásy. Navíc, i kdyby prorokovali a dokonce vyháněli démony a činili mocné činy, nepomůže jim to ke spáse.
Co odpovíš vzkříšenému Ježíši?
Když někomu uděláte něco zlého, buď nevědomě, anebo hůř – vědomě, vznikne mezi vámi velké napětí. Když si to pak člověk uvědomí, vidí svou vinu a vnímá, že ten druhý tím trpí, je tím zraněný.
Vzpomínám si na jeden příklad z Itálie: Zloději – mladí chlapci – vnikli do zlatnictví a při krádeži zabili prodavače. Potom byli chyceni a odsouzeni. Dostali jako trest mnoho let vězení. Na jejich soudu byla přítomna žena s malými dětmi. Byla to vdova po prodavači, kterého zabili. Jeden z těch chlapců si při pohledu na ni a děti uvědomil, jaké zlo učinil, jakou bolest jim způsobil. Velmi silně se v něm ozvalo svědomí a prosil je o odpuštění. A ta žena řekla, že mu odpouští…
Odpuštění je velmi vzácná a důležitá věc. Odpuštěním se znovu otevírají dveře k srdci i k domu toho člověka, kterého jsme zranili, ublížili mu.
Slovo otce patriarchy Eliáše na třetí neděli paschální
„Když uplynula sobota, Marie z Magdaly, Marie, matka Jakubova, a Salome nakoupily vonné masti, aby ho šly pomazat. Brzy ráno prvního dne po sobotě, sotva vyšlo slunce, šly k hrobu. Říkaly si mezi sebou: ‚Kdo nám odvalí kámen od vchodu do hrobu?‘ Ale když vzhlédly, viděly, že kámen je odvalen; a byl velmi veliký. Vstoupily do hrobu a uviděly mládence, který seděl po pravé straně a měl na sobě bílé roucho; i zděsily se. Řekl jim: ‚Neděste se! Hledáte Ježíše Nazaretského, který byl ukřižován. Byl vzkříšen, není zde. Hle, místo, kam ho položili. Ale jděte, řekněte jeho učedníkům, zvláště Petrovi: Jde před vámi do Galileje; tam ho spatříte, jak vám řekl.‘ Ženy vyšly a utíkaly od hrobu, protože na ně padla hrůza a úžas. A nikomu nic neřekly, neboť se bály.“ (Mk16,1-8)
„Kdo nám odvalí kámen od vchodu do hrobu?“ – to byla otázka myronosic, když šly v neděli ráno k hrobu, aby pomazaly Ježíšovo tělo. Nemyslely na to, co Pán řekl svým učedníkům, že totiž třetího dne vstane z mrtvých, a přitom to slyšeli všichni, kteří byli v Ježíšově blízkosti. Tu však vidíme, že když přišla Jeho smrt, ani na to nepomyslely. Jejich hlavní starostí bylo pomazat tělo myrem – vonnými mastmi – a připravit je k pohřbu.
Manifestácie po mestách Slovenska za ochranu rodiny a vzkriesenie národa, 10. 4. 2023
Slovo života – Mt 7,19 (30. 4. – 14. 5. 2023)
„Každý strom, který nedává dobré ovoce,
bude vyťat a hozen do ohně.“
Rozjímání nad Mt 7,19
„Každý strom, který nedává dobré ovoce,
bude vyťat a hozen do ohně.“
Zde Ježíš nemluví o fyzickém stromu, ale o člověku a jeho špatných skutcích. Říká to na závěr výroku o lžiprorocích, kteří přicházejí v rouchu ovčím, ale uvnitř jsou draví vlci. Ježíš dále pokračuje: „Po jejich ovoci je poznáte“ a dodává: „Což se sklízejí z trní hrozny? Nebo z bodláčí fíky?“ a pokračuje dál: „Každý dobrý strom dává dobré ovoce, ale špatný strom dává špatné. Dobrý strom nemůže nést špatné ovoce a špatný strom nemůže nést dobré ovoce.“ My ve své přirozenosti narušené dědičným hříchem v podstatě nemůžeme nést ovoce, které má trvání pro věčnost. Kořen dědičného hříchu je semeno ďáblovo, je to pýcha sebezbožšťování a vzpoura proti Bohu, a to ať už hrubá, neomalená pýcha a nadutost, anebo jemná duchovní pýcha různých farizeů, která je ještě horší. To všechno vychází z otráveného kořene, proto Ježíš říká: zapři sám sebe, čili to ložisko zla v sobě. Ano, my jsme byli naroubováni na nový strom ve křtu svatém, dostalo se nám Božího života, ale je otázka, jestli pro tento Boží život vytvoříme podmínky, abychom mohli nést ovoce hodné pokání.
Setkání synodální LGBTQ cesty ve Vatikánu – Boží anathema
14. 4. 2023
Od 30. září 2023 má ve Vatikánu začít celosvětové setkání Synody o synodalitě, která prosazuje legalizaci LGBTQ. Všichni účastníci tím na sebe stahují nejtěžší Boží trest – anathemu – a církevní trest – exkomunikaci latae sententiae. Legalizace hříchu sodomie je totiž těžší hřích než sodomie sama. Kdo prosazuje a legalizuje hřích, ruší tím Boží přikázání a brání hříšníkům konat pokání a jít cestou spásy. Rušit Boží zákony je hřích ďábelské pýchy, která se staví proti Bohu Stvořiteli, Nejvyššímu Zákonodárci.
