Fotogalerie
V bezmocnosti máme děkovat a stavět se do živé víry
Musíme se učit přijímat různé bezmocnosti, za vše okamžitě děkovat a vzít Boží slovo jako meč Ducha proti hořkosti a výčitkám, tedy opřít se o něj. Ono nám dá sílu – Duch, který je za ním. Stačí se jen zastavit, uvědomit si situaci, v níž se nacházím a postavit se do živé víry: „Pane, Ty to vidíš! Důvěřuji Ti!“ Pak se snažit stát v té víře a znovu se do ní vracet, když je člověk zvláštními neviditelnými, lstivými tlaky či zdánlivě nevinnými a dobrými myšlenkami odváděn od spojení s Kristem.
Bez osobního kontaktu víry s Ježíšem v modlitbě jsme jako ryba bez vody
Evangelium je pro život. Máme ho tedy žít. K tomu ale potřebujeme mít Ducha Svatého, protože bez Něho to není možné. Bez Něho je to jen litera, která zabíjí, kdežto Duch oživuje. Duch Svatý nás vede k živému Ježíši, a to skrze smrt starého člověka a skrze neustálé vcházení do Ježíšovy smrti (2Kor 4,10n). To všechno není možné bez osobního kontaktu víry s Ním v modlitbě. Bez toho jsme jako ryba bez vody.
Máme žít ve víře dnes, ne až zítra
Je třeba stát ve víře, a to živé, i v těch nejmenších maličkostech. V tom je svatost. Vidět tyto maličkosti, přijímat je s vírou a ve víře v nich stát bez reptání na okolnosti, na nepřítele atd. Máme žít ve víře dnes, ne až zítra, i když dnes je zdánlivý klid! Zítřka se nemusíme dožít. Bez živé víry není pravé pokory. Pokora je oběť vnitřní, ale je třeba ji projevovat i zevnějškově podle příkladu Pána Ježíše tichého a pokorného a podle příkladu Jeho Matky, která je otrokyní Pána a stále volá „Fiat“ a „Magnificat“ – „Ať se stane!“ „Děkuji!“ Ať se stane Boží vůle, ne moje!
Slovo života – Mt 7,21 (14. 5. – 28. 5. 2023)
„Ne každý, kdo mi říká ‚Pane, Pane,‘ vejde do království nebeského;
ale ten, kdo činí vůli mého Otce v nebesích.“
Rozjímání nad Mt 7,21
„Ne každý, kdo mi říká ‚Pane, Pane,‘
vejde do království nebeského;
ale ten, kdo činí vůli mého Otce v nebesích.“
Ježíš po tomto výroku dál v evangeliu pokračuje: „Mnozí mi řeknou v onen den: ‚Pane, Pane, což jsme ve tvém jménu neprorokovali a ve tvém jménu nevymítali zlé duchy a ve tvém jménu neučinili mnoho mocných činů?‘ A tehdy já prohlásím: ‚Nikdy jsem vás neznal; jděte ode mne, kdo se dopouštíte nepravosti.‘“
Ježíš zde ukazuje na nepravého učedníka a říká, že takoví učedníci, i když umí pronášet náboženské fráze, a dokonce se přikrývají Jeho jménem, ale konají pravý opak, nedojdou spásy. Navíc, i kdyby prorokovali a dokonce vyháněli démony a činili mocné činy, nepomůže jim to ke spáse.
Co odpovíš vzkříšenému Ježíši?
Když někomu uděláte něco zlého, buď nevědomě, anebo hůř – vědomě, vznikne mezi vámi velké napětí. Když si to pak člověk uvědomí, vidí svou vinu a vnímá, že ten druhý tím trpí, je tím zraněný.
Vzpomínám si na jeden příklad z Itálie: Zloději – mladí chlapci – vnikli do zlatnictví a při krádeži zabili prodavače. Potom byli chyceni a odsouzeni. Dostali jako trest mnoho let vězení. Na jejich soudu byla přítomna žena s malými dětmi. Byla to vdova po prodavači, kterého zabili. Jeden z těch chlapců si při pohledu na ni a děti uvědomil, jaké zlo učinil, jakou bolest jim způsobil. Velmi silně se v něm ozvalo svědomí a prosil je o odpuštění. A ta žena řekla, že mu odpouští…
Odpuštění je velmi vzácná a důležitá věc. Odpuštěním se znovu otevírají dveře k srdci i k domu toho člověka, kterého jsme zranili, ublížili mu.
Slovo otce patriarchy Eliáše na třetí neděli paschální
„Když uplynula sobota, Marie z Magdaly, Marie, matka Jakubova, a Salome nakoupily vonné masti, aby ho šly pomazat. Brzy ráno prvního dne po sobotě, sotva vyšlo slunce, šly k hrobu. Říkaly si mezi sebou: ‚Kdo nám odvalí kámen od vchodu do hrobu?‘ Ale když vzhlédly, viděly, že kámen je odvalen; a byl velmi veliký. Vstoupily do hrobu a uviděly mládence, který seděl po pravé straně a měl na sobě bílé roucho; i zděsily se. Řekl jim: ‚Neděste se! Hledáte Ježíše Nazaretského, který byl ukřižován. Byl vzkříšen, není zde. Hle, místo, kam ho položili. Ale jděte, řekněte jeho učedníkům, zvláště Petrovi: Jde před vámi do Galileje; tam ho spatříte, jak vám řekl.‘ Ženy vyšly a utíkaly od hrobu, protože na ně padla hrůza a úžas. A nikomu nic neřekly, neboť se bály.“ (Mk16,1-8)
„Kdo nám odvalí kámen od vchodu do hrobu?“ – to byla otázka myronosic, když šly v neděli ráno k hrobu, aby pomazaly Ježíšovo tělo. Nemyslely na to, co Pán řekl svým učedníkům, že totiž třetího dne vstane z mrtvých, a přitom to slyšeli všichni, kteří byli v Ježíšově blízkosti. Tu však vidíme, že když přišla Jeho smrt, ani na to nepomyslely. Jejich hlavní starostí bylo pomazat tělo myrem – vonnými mastmi – a připravit je k pohřbu.
Manifestácie po mestách Slovenska za ochranu rodiny a vzkriesenie národa, 10. 4. 2023
Slovo života – Mt 7,19 (30. 4. – 14. 5. 2023)
„Každý strom, který nedává dobré ovoce,
bude vyťat a hozen do ohně.“
Rozjímání nad Mt 7,19
„Každý strom, který nedává dobré ovoce,
bude vyťat a hozen do ohně.“
Zde Ježíš nemluví o fyzickém stromu, ale o člověku a jeho špatných skutcích. Říká to na závěr výroku o lžiprorocích, kteří přicházejí v rouchu ovčím, ale uvnitř jsou draví vlci. Ježíš dále pokračuje: „Po jejich ovoci je poznáte“ a dodává: „Což se sklízejí z trní hrozny? Nebo z bodláčí fíky?“ a pokračuje dál: „Každý dobrý strom dává dobré ovoce, ale špatný strom dává špatné. Dobrý strom nemůže nést špatné ovoce a špatný strom nemůže nést dobré ovoce.“ My ve své přirozenosti narušené dědičným hříchem v podstatě nemůžeme nést ovoce, které má trvání pro věčnost. Kořen dědičného hříchu je semeno ďáblovo, je to pýcha sebezbožšťování a vzpoura proti Bohu, a to ať už hrubá, neomalená pýcha a nadutost, anebo jemná duchovní pýcha různých farizeů, která je ještě horší. To všechno vychází z otráveného kořene, proto Ježíš říká: zapři sám sebe, čili to ložisko zla v sobě. Ano, my jsme byli naroubováni na nový strom ve křtu svatém, dostalo se nám Božího života, ale je otázka, jestli pro tento Boží život vytvoříme podmínky, abychom mohli nést ovoce hodné pokání.
Setkání synodální LGBTQ cesty ve Vatikánu – Boží anathema
14. 4. 2023
Od 30. září 2023 má ve Vatikánu začít celosvětové setkání Synody o synodalitě, která prosazuje legalizaci LGBTQ. Všichni účastníci tím na sebe stahují nejtěžší Boží trest – anathemu – a církevní trest – exkomunikaci latae sententiae. Legalizace hříchu sodomie je totiž těžší hřích než sodomie sama. Kdo prosazuje a legalizuje hřích, ruší tím Boží přikázání a brání hříšníkům konat pokání a jít cestou spásy. Rušit Boží zákony je hřích ďábelské pýchy, která se staví proti Bohu Stvořiteli, Nejvyššímu Zákonodárci.
Toto video je možné zhlédnout i zde: https://gottes-gnade.wistia.com/medias/44m9h44h5q
https://ugetube.com/watch/gx7IrEZxk9KQBtt
https://rumble.com/v2kr8em-synodln-setkn.html
https://cos.tv/videos/play/44060279381726208
https://www.bitchute.com/video/QaGEokfNYGCi/
https://gloria.tv/post/jyzkbX3HEBgT2aaTazo4dXshW
Výzva biskupů k abdikaci neplatného papeže Františka
My, pravověrní biskupové na všech kontinentech, jako nástupci Kristových apoštolů, po příkladu bývalého nuncia ve Spojených státech, Carlo Maria Viganò, tímto veřejně před celou katolickou církví vyzýváme k abdikaci neplatného papeže Františka Bergoglia.
Toto video je možné zhlédnout i zde: https://rumble.com/v2kq42c-abdikaci.html
https://ugetube.com/watch/GqQvpIyJ2WOrQdb
https://cos.tv/videos/play/44056924641334272
https://www.bitchute.com/video/75GG4jSFagoR/
BKP: Historický krok k záchraně církve
20. 4. 2023
Ke dni 31. března 2023 byla uzavřena kontinentální fáze Synody o synodalitě. 30. září 2023 má být započato v rámci tohoto sebevražedného procesu celosvětové setkání ve Vatikánu. Iniciátor Synody je fanatickým propagátorem sodomie a jiných morálních zvrhlostí. V oficiálních dokumentech Bergogliovy synody je používána a plně akceptována zkratka LGBTQ. Přitom termín Q zahrnuje i největší sexuální zvrhlosti, spojené s nejtěžšími zločiny.
Toto video je možné zhlédnout i zde: https://rumble.com/v2k40ma-historicky-krok.html
https://ugetube.com/watch/Zh56kCG7OOn68pU
https://cos.tv/videos/play/43984479261855744
https://www.bitchute.com/video/XyEp6OfuSIFy/
Náš veliký úkol – přispět kapkou své víry
Vzkříšení národa může učinit jedině Bůh. Avšak my, každý kapkou své víry, k tomu máme přispět! To je náš veliký úkol, který máme přijímat ve víře. Bůh počítá s každým z nás i s naší důvěrou v Něho. Proto tento duchovní zápas za vzkříšení potřebuje lidi modlící se, kteří jsou v jednotě a mají jasné učení evangelia spojené s tradicí církve i svatých. V tomto boji je skutečně třeba zajet na hlubinu. To znamená ve víře žít evangelium.
Velikonoční manifestace Praha, 10.4.2023
Toto video je možné zhlédnout i zde: https://rumble.com/v2iyywc-praha-2023.html
https://cos.tv/videos/play/43856273436349440
https://www.bitchute.com/video/VbL4qeabb0v6/
Velikonoční manifestace za ochranu rodiny a vzkříšení národa
Toto video je možné zhlédnout i zde: https://rumble.com/v2iyoco-velikonon-manifestace.html
https://cos.tv/videos/play/43855996981907456
https://www.bitchute.com/video/tGC6cAuXAguc/
I kdyby Tě všichni zradili, já ne
Potom co Ježíš hovořil při poslední večeři o lásce, Šimon Mu položil otázku: „Pane, kam jdeš?“ Co řekl Ježíš? „Kam já jdu, ty nyní nemůžeš přijít. Ale budeš mne následovat později.“ Petr nakonec řekl: „I svůj život za Tebe položím.“ A Ježíš mu na to odpověděl: „Amen, amen, pravím ti, dříve, než kohout zakokrhá, třikrát mě zapřeš.“ Co asi prožíval Petr, když mu to Ježíš řekl? Nechápal: Co to o mně říká? Jak zapřu? Vždyť já jsem ochoten i život obětovat! Kdyby všichni zradili, já ne! Petr se asi smutně díval na Pána Ježíše. Pane, co to říkáš? Za koho mě pokládáš? Já že Tě zradím? Nikdy, já nikdy. Petr to myslel upřímně, ale nevěděl, co je to ložisko zla, dědičný hřích v nás, který se skrytě projevuje a který jedině člověk pokorný může odmaskovávat tak, že dostává jednu ránu za druhou.
Slovo života – Mt 7,15 (16. 4. – 30. 4. 2023)
„Střezte se lživých proroků, kteří k vám přicházejí v rouchu ovčím,
ale uvnitř jsou draví vlci.“
Rozjímání nad Mt 7,15
Střežte se lživých proroků,
kteří k vám přicházejí v rouchu ovčím,
ale uvnitř jsou draví vlci.
Toto Kristovo varování je rovněž velmi aktuální. Dnes už mnozí pastýři církve nejsou služebníky Kristovými, ale služebníky antikrista. Samozřejmě zjevně tak nevystupují. Mají opravdu ovčí roucho a používají psychologické metody, jak manipulovat s lidmi. Hovoří o lásce, o soucitu, naslouchání, rozlišování, přijímání, doprovázení, vítání, a ve skutečnosti je to všechno past a za tím vším jsou zuby dravých vlků, které trhají naivní a mnohdy i upřímné oklamané duše. Tito pastýři mluví jen o lásce, ale vyhýbají se pravé lásce – Kristovu kříži.
Tajemství spoluvzkříšení
Boží slovo říká, že jsme byli spolu s Kristem vzkříšeni. Je to pro nás určitým tajemstvím. Ježíš byl vzkříšen před dvěma tisíci lety v Jeruzalémě. Já však nejsem v Jeruzalémě, ale na jiném místě a také v jiném čase. Nebyl jsem v Ježíšově hrobě, abych byl zároveň s Ním vzkříšen. Ani jsem tehdy neexistoval. Co tedy znamená to slovo „spolu s Ním jsme byli vzkříšeni“? Uvědomme si, co se odehrálo při Kristově vzkříšení: Ježíšovo mrtvé tělo, které leželo v hrobě, bylo nejen vzkříšeno, ale i proměněno. Kristus tedy vstal již s oslaveným tělem. Prošel kamenným hrobem, i když ke vchodu do hrobu byl přivalen kámen, a potom se 40 dní apoštolům ukazoval na různých místech. Tedy do Ježíšova fyzického těla vešel vzkříšením nový život, bylo oslaveno.
Tajemství Kristova vzkříšení má dvojí dimenzi. Dimenzi fyzickou – to znamená, že Kristus vstal z mrtvých reálně a historicky, hrob je prázdný, On opravdu vstal, nikdo Ho neodnesl.
