Francouzi adoptují ukrajinské děti, jejichž rodiče ještě žijí
Podle průzkumu zveřejněného 5. března Francouzským institutem pro veřejné mínění 51% francouzských občanů podporuje adoptování dětí homosexuálními páry.
Pozice vůči adopci dětí homosexuálními páry se stala jedním z hlavních bodů volebních programů kandidátů na prezidentské volby ve Francii v roce 2012. Například: kandidát Socialistické strany Francois Hollande slibuje, že umožní registraci „manželství” a adopci dětí pro páry stejného pohlaví. Program strany předpokládá také vyčlenění peněz na umělé oplodnění žen žijících v homosexuálním „manželství“. Právě do této země mohou Kateřina a Julie Ibrahimovy odcestovat se svými francouzskými rodiči, pokud jejich křestní kmotři nevyhrají soudní při o jejich péči.
„My, křestní kmotři, žádáme, aby soud rozhodl ve prospěch našeho opatrovnictví nad všemi 4 dětmi Ibrahimových,“ tyto námitky zaslali obyvatelé Sudaku, Taťána Sarana a Jurij Semenov, státnímu zástupci a hlavnímu soudci Simferopolského soudu. Udělali to i přesto, že se zdálo, že mechanismus adopce Kateřiny a Julie Ibrahimových občany Francie byl započat a nelze jej zastavit.
„Všechno před námi utajovali,” říká Taťána Sarana (křestní kmotra dětí) „protože se báli, že budeme v této záležitosti překážet. Dozvěděli jsme se to náhodou a snažili se udělat vše, co jsme mohli. Angažovala se v tom celá farnost, pomohlo velmi mnoho lidí, prakticky nikdo nezůstal lhostejný.“
Děvčátkům je 5 a 6,5 roku. Před dvěmi lety byla jejich matka zbavena rodičovských práv a děvčátka oddělena od dvou starších bratrů, Andreje a Dimitrije, a umístěna v dětském domově ve Stroganově. Teď, když konečně u křestních kmotrů dětí vyvstala možnost, aby všechny děti mohly žít spolu, sociální pracovníci vidí budoucnost děvčátek ve Francii: Penida Philip Olivier a Shazaren Jacqueline chtějí sestry adoptovat, dokonce prý s nimi našli společný jazyk gest, protože neovládají ruštinu.
„Jde o vybudovanou strukturu, která umožňuje adoptovat děti do zahraničí, a to je již vypracované schéma,“ řekl Andrij Kovtunov, zástupce občanského sdružení „Rodičovský výbor Ukrajiny“. „Je zvláštní, že všemi žalobci byly ženy. Zdá se, že ženě by měl být vlastní mateřský cit, měla by to chápat, ne? Ale ony tvrdošíjně bránily Francouze a nikoli ukrajinské občany, kteří chtějí, aby tyto děti zůstaly zde a kteří chtějí nechat dětem naději, že budou se svou rodinou. Matka těchto dětí, ačkoli byla zbavena rodičovských práv, se snaží o to, aby jí byly děti vráceny.“
Rodičovských práv zbavují i Francouze. Proč tedy adoptovat dítě ze zahraničí, pokud sami mají mnoho sociálních sirotků? Ukazuje se, že ve Francii jenom sebrání dokumentů trvá od 5 do 7 let, proto tak mnoho Francouzů je ochotných zaplatit velké peníze za adopci na Ukrajině.
Jak budou dodržována práva těchto dětí, které už nazvali francouzskými jmény? Kdo bude zodpovědný za jejich identitu? Jak budou moci uplatňovat svá práva jako pravoslavní, jako občané Ukrajiny? Kdo bude zodpovídat za to všechno, když víme, že Francouzi nemluví ani rusky ani ukrajinsky? Ani na jedinou otázku advokáta nemohly orgány justice a zástupci prokuratury přesvědčivě odpovědět. Jediné, co mohli říci, bylo jen to, že „Francie je civilizovanou zemí, kde nemůže být hůř než u nás“?!
I kdyby adoptivní rodiče byli kdovíjak úžasní, pro juvenilní justici ve Francii jsou děti majetkem státu. Stát o nich může rozhodovat podle svého uvážení, když se sociální pracovníci domnívají, že rodiče si neplní své povinnosti. Aby se Julie a Kateřina nedostaly do tohoto systému a vyhlášené rozhodnutí soudu nevstoupilo v platnost, křestní kmotři, Rodičovský výbor Ukrajiny a Centrum pro ochranu rodiny a dětství „Rusiči“ mají v úmyslu bojovat i nadále a proti rozhodnutí soudu se odvolat.
Světlana Kartašová, Tiskové centrum «РУСИЧІ», Krym
Zdroj: http://3rm.info/25049-gnilaya-franciya-zayavlenie-po-delu-ob-usynovlenii-detey.html
