Rozjímání nad Mt 6,15

Jestliže… neodpustíte lidem,

ani váš Otec vám neodpustí vaše přestoupení.

Celé dva týdny si budeme v slově života připomínat pravdu o nutnosti odpuštění. Když člověk odpustí druhému, dostane se mu světla a uvědomí si, že i on ublížil mnohým a také potřebuje, aby mu odpustili. Proto je dobré znát a přijmout do svého života zásadu, kterou vyjadřuje krátká modlitba: „Bože, já odpouštím tomuto člověku, ale Bože, odpusť i mně, že jsem mnohým ublížil, mnohé pohoršil, svou vinu jsem neviděl a ani jsem si ji nechtěl přiznat.“ Při odpuštění nastává určitý duchovní zlom. Nemá smysl o něm filosofovat či teologizovat, ale je třeba vždy učinit krok odpuštění. Pak přijde zkušenost pokoje a světla, které před tím člověk neměl, a také jistota, že když prosí o Boží milosrdenství, Bůh mu hříchy odpouští, protože splnil podmínku a ze srdce svému bližnímu odpustil. Chovat v srdci hořkost vůči bratrovi drží člověka v temnotě a jeho spása je nejen ohrožena, ale přímo vyloučena. Snažme se proto realizovat odpuštění především v malých bratrských společenstvích.

Stáhnout: Rozjímání nad Mt 6,15