„Až však přijde on, Duch pravdy, uvede vás do veškeré pravdy.“

Duch Boží dává světlo. Člověk si pak může uvědomit pravdu, kterou dříve vůbec neviděl anebo viděl zkresleně. Například ukáže, že to, co se ti ve tvém životě zdálo jako náhoda, náhoda nebyla, a nyní, po několika letech to poznáváš. To, co jsi viděl jako prohru, byla výhra. Ze škody, která tě trápila, nakonec vzešel užitek. To, co jsi viděl jako neštěstí, byla jen bariera, která zabránila mnohem většímu neštěstí. Tehdy to člověk svým rozumem nechápal.

Duch Boží dává poznání obzvlášť v duchovních věcech. Usvědčuje z hříchu. Otvírá Písmo svaté. Některá místa v Písmu svatém, která byla pro tebe nepochopitelná, se najednou hluboce dotkla tvého nitra a vedou tě k osobnímu poznání hříchu i odpouštějící Boží lásky.

Duch Boží nás uvádí do vnitřního vztahu s naším Spasitelem, abychom Ho více poznávali a více milovali. Největší překážkou lásky k Bohu je dědičný hřích v nás, tedy sklon věřit lži a dopouštět se zla. Všechny pravdy jak z Písma, tak z katechismu, jsou pro nás bez Ducha Božího – jak říká Boží slovo – jen literou, která zabíjí. Duch ale obživuje! (2Kor 3,6) Ježíš řekl apoštolům, a říká i nám: „Ještě vám mám mnoho co říci, ale teď to nemůžete unést. Až však přijde on, Duch pravdy, uvede vás do veškeré pravdy.“ (J 16,12-13)

Duch svatý nám připomene vše, co Ježíš mluvil. Ne však k tomu, abychom o tom diskutovali u zeleného stolu, pitvali to jako v pitevně, ale bez Ducha Božího, jenom svým rozumem, který postavíme jako nejvyšší normu! To bychom nakonec skončili tam, kde skončila „slavná německá teologie“. Jak jsou na tom tito němečtí teologové dnes? Prosazují islamizaci, ale co je nejhorší, hlásají hereze, které zpochybnily všechny pravdy křesťanské víry. Jeden jejich kardinál, který je teď v Římě, je heretik „par excellence“. Druhý je propagátorem sňatků homosexuálů v chrámech! Tam dospěli slavní mudrlanti, němečtí velkohlavci, s jejich slavným Tübingenem a jinými univerzitami, kde přímo „cedili“ různé pravdy, ale bez Ducha svatého, ne pod Jeho vedením, ale v duchu světa, v duchu pýchy, tak aby to bylo líbivé, aby to bylo „na úrovni“. Avšak prostotu evangelia, život, který v tom jádru je, ubili. Dnes vidíme ovoce na celém německém národě. Hanba, trojnásobná hanba! Kdo bude konat pokání? Kdy si konečně přiznají pravdu? Kdy konečně vyznají: Byli jsme oklamáni, nevěřili jsme Bohu, nevěřili jsme Jeho služebníkům prorokům,