Místo sociálních dávek na jedno dítě matce odebrali obě dětí

27letá Irina Gorelová se obrátila na úředníky s prosbou o pomoc při zařizování státem poskytovaných dávek na dvouměsíčního Kosťu. Očekávala pomoc a vůbec ne nějakou komisi, která se 1. března v 9:30 nečekaně objevila na prahu jejího bytu. Pracovníci sociální služby, lékař a kriminální policie v záležitostech dětí, se objevili doslova jak blesk z čistého nebe. Okamžitě ohodnotili podmínky na chatě, kde Irina dočasně bydlela s tříletou dcerou Sášou a dvouměsíčním Kosťou, a pak komise vynesla verdikt – „podmínky ohrožují život a zdraví“ a trvala na vyšetření v nemocnici. „Starostlivá“ komise posadila matku i s dětmi do auta a vydala se s nimi do nemocnice. Když tam obdrželi lékařské karty Kosti a Alexandry, zjistili, že děti jsou zdravé, mají všechna očkování a vyžadovaná vyšetření odborníků. To jim však nestačilo. Vedoucí služby pro záležitosti děti trvala na své verzi: matka prý děti krmila kaší pro psy, kterou zástupci komise údajně viděli v domě. Matky to popřela, ale nikdo na to nereagoval.

Po příjezdu do městské infekční nemocnice se komise znovu setkala s překážkou „provedení procedury odebrání dětí“ z rodiny. Ukázalo se, že lékař nemůže hospitalizovat děti, protože nebylo vydáno odpovídající rozhodnutí Nachimovského okresního úřadu o odebrání dětí.

V budově okresního úřadu, kam komise okamžitě zamířila, aby připravila „potřebný“ dokument, matku ujišťovali, že není zapotřebí jet s nimi do nemocnice. Na hlasité námitky a odpor matky ji policista jednoduše od dětí odtlačil. To bylo naposledy, co Irina viděla své děti. Ve studeném autě je vozili celý den. Děti bez matky přivezli na infekční oddělení, když už venku byla tma.

Na druhý den Irině v nemocnici s lítostí řekli, že ji nemohou pustit k jejím dětem, protože nemá povolení k návštěvě. Zaražené Irině vysvětlili, že to, co se stalo včera, má právní formulaci – postup odejmutí dětí. Úředníci však do poslední chvíle drželi vystrašenou Irinu v nevědomosti a chlácholili ji: „Vaše děti jenom prohlédnou, poleží si tam a vy si je brzy vezmete domů…“

Mezitím se celý mechanismus rozjel. Matku k dětem nepouštěli, kopii dokumentů ji neposkytli a jak jí vysvětlili úředníci: „Na vině je jenom ona sama, protože nezná svá práva.“ Tak se Irina Gorelová stala následující obětí „právního systému ochrany dětí“ – před jejich vlastní matkou.

Na infekčním oddělení se v sousedních pokojích okolo odebraných dětí matky pobuřovaly: „Co to má být? Jak to, že nepouštějí matku ke kojenci?!” Ve Středisku pro ochranu rodiny a dětí „Rusiči“ na telefonát jedné z těchto matek reagovali okamžitě. Irina Gorelová již neočekávala jakoukoli pomoc, když tu jí zatelefonovali ochránci lidských práv.

Pracovníci střediska „Rusiči“ spolu s filmaři mezinárodního programu „Sedmitza“ napsali po nezbytných konzultacích s právníky oficiální dopis předsedovi Nachimovského okresního úřadu, aby byly děti okamžitě navráceny rodičům. Na dopis jim odpověděli: „Postup navrácení dětí bude trvat měsíc.” Zděšení rodiče ztuhli překvapením – vždyť děti jim sebrali během 5 minut. Představitelé střediska „Rusiči“, rodiče a novináři se rozhodli neopustit budovu Nachimovského okresního úřadu, dokud neobdrží rozhodnutí o navrácení dětí. Po obědě pečovatelská rada vydala akt o vrácení dětí. Když si po děti rodiče přišli na infekční oddělení, měli matky i zdravotní sestry slzy radosti v očích. Dvouměsíční Kosťa, když cítil matčino objetí, začal radostně prudce dýchat a tříletá Alexandra vyběhla a vrhla se svému otci kolem krku se slovy:„Jak se nám jen po vás stýskalo!”

Lékařka z nemocnice potvrdila, že „děti hospitalizovali upravené, oblečené skromně ale čistě. Hned bylo vidět, že jsou z normální dobře zabezpečené rodiny.” Zdravotní pracovníci s dětmi zacházeli se soucitem. Tříletá Saša se neustále ptala: „A kde je máma? Kdy už přijde?” A máma se zatím neúnavně snažila za pomoci ochránců lidských práv vysvětlit úřadům, že její bydlení bylo dočasné.

Dokument o bydlení přinesl otec rodiny Sergej Popov avšak cokoliv komentovat neměl sílu. Měl jediné přání – aby děti co nejdříve vrátili.

Rodiče! Vyzbrojte se vědomostmi o svých právech a povinnostech kvůli ochraně dětí. Zakládejte rodičovská sdružení na ochranu svých rodin a dětí. Samozřejmě, že o tom, zda „být rodiči nebo ne“ rozhodujete jenom vy, ale zda „jimi zůstanete”, to zdaleka ne vždy záleží na vás.

Zdroj: http://sovest.dnepro.org/2012/4473.html