Dnes je svátek svatého proroka Eliáše. Tento prorok vystoupil za panování sedmého krále izraelského, Achaba, jehož Písmo svaté charakterizuje slovy: „Dopouštěl se toho, co je zlé v Hospodinových očích, více než všichni, kdo byli před ním. Bylo mu málo chodit v hříších Jarobeáma, syna Nebatova. Vzal si za ženu Jezábelu, dceru Etbaala, krále Sidóňanů, a chodil sloužit Baalovi a klaněl se mu… Tím, čeho se dopouštěl, urážel Hospodina, Boha Izraele, víc než všichni izraelští králové, kteří byli před ním.“ (1Kr 16,30-33)

Mojžíš zakázal brát si cizinky. Byla to právě Jezábel, která se oddávala okultismu a modlářství, vraždila Boží proroky a naváděla svého manžela k zlým věcem. V této době velkého duchovního úpadku Bůh promlouval k vyvolenému národu skrze proroka Eliáše. Tři a půl roku na jeho slovo nepadal déšť, a on se musel neustále skrývat před Achabem a Jezábelou. Po tomto období sucha ho Hospodin poslal za Achabem. Když Achab viděl Eliáše, řekl mu: „To jsi ty, kdo uvádíš do zkázy Izraele?“ On odpověděl: „Izraele neuvádím do zkázy já, ale ty a dům tvého otce tím, že opouštíte Hospodinova přikázání a ty že chodíš za baaly.“ Pokorný člověk, jako byl prorok Eliáš, klidně poví pravdu i za cenu, že bude pronásledovaný. Pokora je odvaha. Je to hrdinství, jehož základem je hluboká modlitba.

Dále prorok vyzval krále: „Zařiď, ať se ke mně shromáždí na horu Karmel celý Izrael i čtyři sta padesát Baalových proroků a čtyři sta proroků Ašéřiných, kteří jedí u stolu s Jezábelou.“