Vážený a milý Done Davide,

chtěl bych Vám, nejdůstojnějším biskupům – zejména nově vysvěceným spolubratřím – a celému kněžskému bratrstvu vyjádřit svou duchovní blízkost a plnou podporu v této tak bouřlivé a dramatické chvíli.

Zvláště jsem ocenil Váš dopis Lvovi; byl jsem dojat hlubokým kněžským duchem, který jej prostupuje.

Nemilosrdný dekret a nóta bývalého Svatého oficia svou tvrdostí vůči těm, jejichž jedinou „vinou“ je touha zůstat katolíky, opět odhalují probíhající schizma mezi papežem a samotným papežstvím: koncilně-synodální církev, která se pokouší zastínit katolickou církev.

To, co Fernández napsal na papíře, a podepsal to i nějaký vatikánský přisluhovač, jenom dokazuje, jak daleko se Vatikán odchýlil od Krista a víry.

Stálo za to vidět svěcení biskupů Bratrstva sv. Pia X.: pokoj, radost a jaká modlitba, jaká důstojnost! Nic takového v pokoncilní církvi už není vidět. A ve Vatikánu – chaos… Hnutí proto doufalo, že se to může vydařit. Ale ti, kteří chtějí sloužit Kristu, musí nést svůj kříž až do konce, tak jak ho nesl Kristus. I Jemu říkali: sestup z kříže, zachraň sebe i nás, protože my si zde chceme žít po lidsky a dělat si své věci. Ale Kristus nesestoupil z kříže a vykonal Boží vůli až do konce. Až do smrti na kříži.