Rozjímání nad Mt 10,41
„Kdo přijímá proroka jako proroka, dostane odplatu proroka.“
Kdo je dnes prorokem? Ten, kdo hlásá Boží pravdy, stojí za nimi a trpí pro ně. Ne každý, kdo prorokuje, je prorok. Prorokovat může i malé dítě, když pronese z Ducha Božího určitý výrok, a to buď na povzbuzení, na poučení, anebo na pokárání. Nakonec, apoštol nás v listě Korinťanům vybízí, abychom horlivě usilovali o dar proroctví. Prorokování není věštění budoucnosti. Biblický termín prorokovat znamená hlásat v Boží moci Boží slovo, a to aktuálním způsobem tak, aby se dotýkalo lidského srdce.
I dnes jsou ale falešní proroci a je jich velké množství. Na teologických fakultách jsou to liberální teologové, kteří popírají Kristovo božství, Jeho reálné a historické vzkříšení, ba dokonce i samu božskou inspiraci Písma svatého. De facto nevěří v žádný zázrak v Písmu svatém. Samozřejmě to však neřeknou narovinu, takže se zdá, jako by naopak pravdu ještě i pěkně vyjádřili, ale dvojznačnými pojmy ji tak překroutí, že ji ve skutečnosti likvidují.
Falešní proroci unikají od podstaty a množstvím informací, kterých se načetli, ubíjejí pravdu a uhášejí Ducha Božího. Dovedou líbivým způsobem hlásat hereze a různé polopravdy a tak okrádají lidi o to nejcennější, o spasitelnou víru! Naproti tomu pravdiví proroci spasitelnou víru zdůrazňují, protože bez ní žádný člověk spasen nebude.
A co se týče odměny, jak říká Ježíš, kdo přijme proroka, tedy kdo přijme pravdivé učení, které hlásá, i Ducha Božího, kterého prorok má, dostane na věčnosti stejnou odměnu, jako sám prorok. Proroci jsou navíc zde na zemi pronásledováni, očerňováni, tupeni a veřejně se k nim přihlásit znamená nechat na sebe dopadnout část očerňování, zesměšňování a pronásledování, kterým je pronásledován prorok. To je však pronásledování a zesměšňování ne pro toho proroka, ale pro pravdu, kterou prorok hlásá. V důsledku tím člověk podstupuje zesměšňování pro samotného Krista.
Už Mojžíš řekl: „Kéž by celý národ byli proroci!“ Každý křesťan do určité míry, pokud je věrný Kristu – a může to být ještě i mladý člověk –, pokud stojí statečně v pravdě, zakouší úděl proroka: pronásledování, zesměšňování, vyhrožování a očerňování.
Prosme o to, abychom dostali nejen dar proroctví, ale abychom byli opravdu zakořeněni v pravdě, zakořeněni v Kristu, a stali se pravými proroky pro dnešní dobu, pro lidi, s nimiž se setkáváme. A kdo nás přijme, přijme pak v podstatě Krista, o kterém svědčíme a kterého následujeme.
Stáhnout: Rozjímání nad Mt 10,41
