Zprávy 1.9.2016
► Paralympijská šampionka se rozhodla v září zemřít
► Evropa „recykluje“ své mrtvé
► Technologie Antikrista. Bezdrátové senzory o velikosti zrnka písku budou schopny řídit procesy lidského těla
Paralympijská šampionka se rozhodla v září zemřít
Paralympijská šampionka z Belgie, Marieke Vervoort, se přiznala, že se po hrách v Riu chystá uchýlit k eutanazii. Sportovkyně trpí progresivním svalovým onemocněním a pravděpodobně nebude moci sportovat. Vzhledem k tomu, že sport považuje za jediný smysl svého života, rozhodla se v září tohoto roku zemřít. Když byla eutanazie zahrnuta do legální praxe, její příznivci se odvolávali na bolest: člověk umírá v agónii, nebylo by projevem soucitu přerušit jeho utrpení? Oponenti poukazují na situaci „kluzkého svahu“, který předpokládá, že zabíjení lidí s jejich souhlasem povede k tomu, že po určité době budou legálně usmrcováni lidé, kteří prostě trpí těžkou depresí. Tak se to i potvrdilo. Eutanazie se stala zcela legální i ve vztahu k lidem, kteří procházejí hlubokou depresí nebo mají silné nutkání skoncovat se svým životem.
Máte nesnesitelné bolesti? Je tu pro vás řešení: „právo na smrt“, které zcela hladce přechází do „povinnosti zemřít“. Podle slov poradkyně britské vlády pro etiku, baronky Warnock, lidé postižení demencí „jsou povinni zemřít“, protože „nadarmo odčerpávají prostředky svých rodinných příslušníků a také systému zdravotní péče“. Eutanazie je koncipována jako něco, co je v zájmu společnosti: jde vlastně o to, zbavit se břemene péče o nemocné. Jde o psychologický tlak. Nejhorší ze všeho je, když takový nátlak není výsledkem špatné vůle konkrétních jedinců, ale když se stává součástí kultury a to lze už cítit ve vzduchu… Je to způsobeno určitými světonázorové pohledy, které jsou založeny na „víře“ v nesmyslnost vesmíru a také na tom, že lidé nemají víru ve věčný život.
Ve světě, kde je věčná spása považována za iluzi, je jen těžko možné zastavit lidi před sebezničením. Proti tomuto zhoubnému klamu je třeba jasně postavit spásonosnou pravdu. S každým člověkem má Bůh konkrétní plán. Každý má povinnost trpělivě projít svou životní pouť a pomáhat druhým. Každý život stojí za to, aby se žil.
S. Chudijev „Iluze dobrovolnosti“
Evropa „recykluje“ své mrtvé
Slavný francouzsko-německý protestantský novinář Olivier Renault provedl výzkum týkající se plastifikace a zpracování lidských mrtvol na území Německa. Takzvané plastinárium pracuje od roku 1977. Bylo založeno v NDR synem důstojníka SS. V současnosti společnost rozšířila svou působnost a už překročila hranice Evropského společenství. Centrála společnosti se nachází v severní části Německa, ve městě Guben, v blízkosti polských hranic. Na tento čas v Německu existuje několik výrobních center pro „opětovné použití lidských těl“. V nich jsou nádrže určené k rozpouštění těl a další technické vybavení k extrakci chemických prvků z pozůstatků. Jako reklamu své činnosti Plastinárium otevřelo v centru Berlína stálou expozici s umělecky upravenými mrtvolami bez kůže. Kromě toho pořádá výstavy po celém světě a také exkurze pro školáky.
K čemu dospěla tzv. „vyspělá“ evropská civilizace!? Co ještě můžeme v budoucnosti očekávat?
Zdroj: http://3rm.info/main/63858-evropa-utiliziruet-svoih-starikov.html
Technologie Antikrista. Bezdrátové senzory o velikosti zrnka písku budou schopny řídit procesy lidského těla
Tým vědců z University of California v Berkeley vyvinul první verzi senzoru o velikosti zrnka rýže. Každý takový snímač obsahuje piezoelektrický krystal, který je schopen přeměňovat ultrazvukové vibrace na energii. Také umožňuje posílat informace z nervových buněk zpětně do mozku, což lze využít pro řízení biomechanických protéz (tedy takový čip může dokonce zabít člověka na dálku). Přestože dnešní verze senzoru dosahuje délky jen 3 mm s připojenou milimetrovou kostkou, vědci plánují výrazně zmenšit jeho velikost. 
V nejbližší době plánují novou verzi tohoto zařízení o velikosti poloviny tloušťky lidského vlasu, který autoři nazývají „neurální prach“, a konečná verze by byly senzory, které mohou zůstat v lidském těle nepřetržitě.
Lidem je často předkládáno falešné dobro, v tomto případě různé „výhody“, které mikroprocesor nabízí, ale neukáže se jim, že člověk po přijetí čipu v podstatě ztrácí svobodnou vůli a dostává se do otroctví temných sil.