1) HALÍK A HOMOSEXUALISMUS

1) Halík a homosexualismus

Pýcha představitelů církve způsobila:

a)      odpad od Boha: „Poznali Boha, ale… vyměnili Boží pravdu za lež.“ (Ř 1,21.25)

b)      úctu k pohanským démonům (Assisi): „…klanějí se a slouží tvorstvu místo Stvořiteli…“ (v. 25)

c)      trest: homosexualita (v.26-27)

Vzorem heretika a kacíře je homoideolog T. Halík.

Na veřejnosti Halík vystupuje jako odpůrce homosexuálních sňatků a do určité míry i adopce dětí homosexuály. Současně však homosexualitu prezentuje jako nějakou přirozenou hodnotu. Tím boří ochrannou bariéru v myšlení lidí, což způsobí, že celá společnost bude masově zamořena touto amorální infekcí.

Citace: „Ve své psychoterapeutické klinické praxi a nyní ve službě zpovědníka jsem poznal zblízka osudy mnoha lidí, s kterými si bez jejich volby příroda zahrála tak, že je touha po intimitě přivádí k lidem stejného pohlaví.“

Odpověď: Halík mlčí o těch, se kterými si příroda nezahrála, kteří se sami či vinou jiných otevřeli homosexualitě, která je proti přírodě. Stali se otroky této protipřirozené závislosti, za níž je nečisté myšlení i nečisté duchovno. Halík také mlčí o tom, že i ti, kteří se takto narodili, nesou na sobě důsledky hříchů předků, kteří se otevřeli okultnímu duchovnu a falešné úctě – idolatrii. Halík sám propaguje toto pohanské duchovno, za kterým není Duch pravdy, a stal se tak i advokátem homoideologie.

Halíkovo vyjádření není vyjádřením katolického kněze-zpovědníka, snad pouze ateistického psychoterapeuta či ideologa New Age. To, co Písmo svaté nazývá hříchem a ohavností, on kvalifikuje jako morálně neutrální „touhu po intimitě, která přivádí k lidem stejného pohlaví“. To, že tato touha je zlá, už neřekne. Tím staví hřích a hříšnou závislost do takového světla, jako by se jednalo o něco zajímavého, co si zaslouží úcty a uznání. Slovy, že „poznal zblízka osudy“ vzbuzuje citovou sympatii. Ve skutečnosti odbourává jasný a vyhraněný biblický, ale i morální postoj k tomuto závažnému hříchu. Normalizuje homosexualitu, a tím ruší Boží zákony i Boží přikázání. Jeho postoj není postojem kněze Kristova, ale služebníka antikrista. Jeho cílem není vyvádět lidi ze tmy hříchu a lži do světla Boží pravdy, z otroctví hříšné závislosti do pravé svobody, ale naopak. Za Halíkem je duch antipokání, lži a manipulace.

Citace: „Vím o jejich těžkostech a nikdy bych se neopovážil na ně ani na kvalitu jejich citových vazeb s jejich partnery házet kameny zatracení.“

Odpověď: Halík neví a ani vědět nechce o skutečných těžkostech homosexuálů. To on na ně a na jejich partnery „hází kameny věčného zatracení“ tím, že jim lže a neukazuje jim jako kněz na východisko, kterým je pravdivé pokání. On nenazývá hřích homosexuality hříchem ani neukazuje na živého Ježíše Krista, který zemřel na Golgotě a vstal reálně a historicky z mrtvých. Ježíš nejen odpouští hřích, ale také svázané hříchem osvobozuje. O uzdravení a osvobození Ježíšem z homosexuality mohou svědčit tisíce! Toto Halík slyšet nechce, nazývá to hříchem bigotnosti a brání těmto lidem už jen pokoušet se vysvobodit a uzdravit z homosexuality. Místo toho nekriticky fantazíruje o tzv. „kvalitě citových vazeb s jejich partnery“. Proč Halík nepoví také něco o pravdivé statistice této „kvality“? Například v USA průměrný homosexuál vystřídá za života 200-500 partnerů, v New Yorku polovinu vražd mají na svědomí homosexuálové, více než polovina šiřitelů AIDS jsou homosexuálové, 70% hepatitidy v USA šíří homosexuálové, jen v Los Angeles mají na svědomí 30 000 případů pedofilie. Proč k této kvalitě vztahů nedodá, že homosexuální zvrácenost s sebou nese sadomasochismus, tzv. koprofilii – lízání výkalů partnera, nebo tzv. zlaté sprchy, při nichž se vzájemně pomočují atd. O této „kvalitě citových vazeb“ Halík notoricky mlčí.

Citace: „Seč jsem mohl, snažil jsem se, aby pro ně a jejich nemalé problémy byl ve společnosti a hlavně v církvi a křesťanských kruzích větší prostor vstřícnějšího pochopení.“

Odpověď: To, co vypadá jakoby to byla Halíkova dobrota a pochopení, je ve skutečnosti největším zločinem vůči těmto lidem, protože jim nedává žádné východisko. A to je démonská krutost postavená na lži a převracení Božího slova, a ne láska.

Pokud Halík přesně nediferencuje, co je a co není „prostor vstřícnějšího pochopení“, pak podle něj i podle homosexuálů, kteří odmítají nazvat hřích hříchem, je to prostor k duchovnímu infikování homosexualitou morálních lidí a křesťanů. Pokud by se snažil, seč mohl, dát těmto lidem Krista, pak je to hodné katolického kněze! Halík se však jako člen Rady moudrých v EU snažil seč mohl, aby byla skrze postupnou změnu zákonů zaváděna v EU homodiktatura. Také se snažil, seč mohl, aby hlavně v církvi a křesťanských kruzích byl větší prostor pro nenápadné prosazování homosexuality. Tato Halíkova snaha má za následek, že jsou rušeny přirozené i Boží zákony, a to je dílo ducha antikrista!

Citace: „Snahy fundamentalistů prohlašovat sám jejich sklon za hřích, odsuzovat je, ‚léčit je‘ či podrobovat exorcismům jako posedlé ďáblem považuji za hřích bigotnosti proti zdravému rozumu, onomu velkému Božímu daru.“

Odpověď: Halík zde znovu podvádí. Nejedná se o nějaký skrytý a pasivní sklon, ale dnes jde hlavně o organizované, arogantní homosexuální aktivisty, kteří se záměrně dostávají do křesťanských společenství, aby je vnitřně rozložili. Takoví kategoricky odmítají upřímné pokání. Za nimi je skutečně duch pýchy a zvrácenosti, který rozvrací jedince, likviduje instituci rodiny a vnáší prokletí na celý národ. Halík odmítá pravdivou diagnózu, účinnou duchovní i praktickou pomoc zakazuje a kvalifikuje ji dokonce jako zločin. Suverénně vnucuje postoj, že homosexuál musí zůstat homosexuálem a nesmí konat pokání. Podle Halíka nikdo nesmí hřích homosexuality nazvat hříchem! Jeho falešné dobrodiní je největší krutostí vůči těmto lidem, protože jim vezme jakoukoli šanci na záchranu skrze pokání a pravdivou víru, která dává prostor Boží moci. Tato víra duši odděluje od nečistého ducha a pak zraněnou duši uzdravuje. I Pán Ježíš vyháněl nečisté duchy a apoštolé to v Jeho moci činili rovněž. Halík to nazývá hříchem bigotnosti.

Politika Halíka je vedena v duchu antikrista. V kořeni protiřečí Kristu a Jeho evangeliu.

Je spousta upřímných homosexuálů, kteří byli skrze živou víru v Krista osvobozeni a kteří o tom podávají radostné svědectví. O tom Halík mlčí.

Citace: „Znám zejména v intelektuálních a uměleckých kruzích řadu gayů, kteří se nijak úzkostlivě neskrývají se svým citovým zaměřením…“

Odpověď: Halík navozuje dojem, že být gayem je zvláštní privilegium pro intelektuály, umělecké kruhy a vyšší elitu, s níž on rád komunikuje. Halík dělá z hříchu módu. To není postoj katolického kněze, ale antikristovského svůdce, který klame mladé a upřímné lidi.

Citace: „… ani by je nenapadlo usilovat o uzavírání úředních sňatků…“

Odpověď: Halík pokládá za ctnost, že některé homosexuály ani nenapadne uzavírání úředních sňatků.

Evropa je 2000 let formována křesťanstvím. To jasně, na základě Božích zákonů a evangelia, ukazuje na smysl lidského života i utrpení, dává srozumitelnou a vyčerpávající odpověď na životní otázky týkající se dobra a zla, pravdy a lži, hříchu a ctnosti, života a smrti, ale také zdůrazňuje otázku Božího soudu a života po smrti. Centrem křesťanství je Ježíš Kristus, Syn Boží, který se stal výkupnou obětí za naše hříchy, vstal z mrtvých a tím potvrdil pravdu evangelia i své Božství. Tyto základní pravdy heretický kněz Halík zpochybňuje a prosazuje místo Božích zákonů antizákony, které vedou ke genocidě Evropy. T. Halík proto není jen ideolog EU v Radě „moudrých“, ale i kacíř a mezinárodní a masový zločinec, horší než fašista Goebbels či Eichmann. Proč? Protože on posílá na věčnou smrt do pekla miliony oklamaných a svedených duší. Jak se to děje? Skrze antikristovskou lež a prosazování antizákonů.

Citace: „…a někteří z nich dokonce považují (podobně jako já) obecné ‚právo na adopci dětí‘ pro stejnopohlavní páry za poněkud nezodpovědné experimentování s dětmi.“

Odpověď: Adopce dětí homosexuály je tyranií dětí a jejich postupnou demoralizací a démonizací. Halík používá termín „poněkud nezodpovědné experimentování s dětmi“. Jak může člověk už jen připustit nějaké experimentování s dětmi? Morálního Bátoru nazývá Halík fašistou, ale sám dovoluje nejen to, co se dělo v koncentračních táborech – experimentování s lidmi, ale dokonce připouští experimentování s dětmi.

Co znamená termín: „Obecné právo na adopci dětí pro stejnopohlavní páry“? Ptáme se: Odkdy je to obecným právem? Halík navozuje dojem, jakoby v celé historii lidstva byla adopce dětí homosexuály něčím samozřejmým. Ve skutečnosti je to zase jen forma jeho lži, kterou mění myšlení pomocí nepřesných vyjádření a zamlčování podstaty pravdy. Slovním spojením „obecné právo“ prosazuje novou normu a nové pseudo-myšlení.

Citace: „Lidé, o nichž mluvím, mají dost přirozené sebeúcty, sebekritičnosti a jiných důvodů k hrdosti, než aby potřebovali na ‚parádách hrdosti‘ veřejně demonstrovat svou hrdost právě na svou homosexualitu...“

Odpověď: Halík do katalogu nových ctností, na které je třeba být hrdý, suverénně řadí hřích homosexuality. O aktivních homosexuálech tvrdí, že mají dost „přirozené sebeúcty, sebekritičnosti a jiných důvodů k hrdosti“. Tím stojí v totální opozici Božímu slovu, které homosexualitu nazývá těžkým hříchem a ohavností. Halík skutečné ctnosti, jako odvahu hájit pravdu, radikálnost vůči hříchu, věrnost Božímu zákonu atd., nazývá odporným fundamentalismem, bigotností a nehorázností. Kdežto hřích a zvrácenost kvalifikuje jako „hrdost na svou homosexualitu“, „kvalitu citových vazeb“, „touhu po intimitě k lidem stejného pohlaví“… Tím degraduje nejenom křesťanské hodnoty, ale i přirozené lidské vztahy postavené na čistém přátelství, vzájemné úctě, lidské důstojnosti i odvaze postavit se proti proudu a proti systému lži.

Citace: „To, že se člověk chorobně nestydí za svou sexualitu, je dobře; nemusí to však vést až k opačnému extrému, kdy sexualita ztrácí přirozenou ochranu věcí soukromých a intimních.“

Odpověď: Je podlé navozovat dojem, jakoby přirozený stud člověka, který odsuzuje zlo a nemorálnost, byl něčím chorobným. Stud vede k ochraně a k pravé důstojnosti. Tzv. katolický kněz však svým demagogickým přístupem připraví člověka o tuto přirozenou sebeobranu, kterou má každý člověk, nejenom křesťan, ale i nevěřící. Halík ji však pohrdavě nazve něčím chorobným. Jinými slovy, znovu schvaluje nejen hřích homosexuality, ale i zůstávání ve hříchu a nekajícnosti a navíc si k tomu vybere vznešený pojem „ochrana věcí soukromých a intimních“.

Citace: „… křesťanští fundamentalisté, kteří nevědí nic o tom, co soudobá genetika a sexuologie zjistila o původu homosexuální orientace, nejsou schopni rozlišit mezi geneticky danou sexuální orientací a mezi lehkovážným sexuálním experimentováním lidí schopných heterosexuálních vztahů (na něž – na rozdíl od těch prvých – lze vztáhnout biblická odsouzení ‚chlapcomilců‘) a šmahem by všechny poslali do pekla.“

Odpověď: Jestliže se někdo dopustil homosexuality, pak je to hřích. Není rozdíl, jestli se dotyčný jako homosexuál narodil, anebo se jím stal. V obojím případě jde o hřích. Oba musí konat pokání, pokud chtějí být spaseni. Bez pokání nikdo spasen nebude (Lk 13,3), ať už to Halík rozlišuje, nebo nerozlišuje. Co se týče pekla, pak připomínáme, že je věčné a že Boží slovo hovoří, že do něj vede široká cesta. Halík je falešným prorokem, který po široké cestě svého antievangelia všechny své stoupence šmahem posílá do pekla.

Citace: „Nemohu zapřít to, co o těchto věcech vím nejen z teologického, ale i psychologického studia a zejména ze své mnohaleté praxe klinického psychologa a zpovědníka…“

Odpověď: Halík svými demagogickými vyjádřeními úplně popírá to, co je objektivně známo o homosexualitě z hlediska teologického, ale i psychologického. Nenazývá hřích homosexuality hříchem, ani tuto svázanost nenazývá ohavností. Neví, že homosexualita byla organizací WHO donedávna registrována jako psychická choroba. V poslední době byla tato registrace zrušena – ne z vědeckých, ale z politických motivů. Pokud Halík má jako zpovědník na homosexualitu protibiblický postoj, pak nikoho nevedl ani ke kajícnosti ani k vysvobození. Jen zneužíval zpověď, aby utvrzoval tyto lidi v hříchu a ubíjel jim svědomí.

Citace: „… obětí ‚letničních‘ křesťanů, kteří je (homosexuály) na stadionech chtěli z homosexuality ‚vyléčit Duchem svatým‘ – a leckdy to končilo sebevražednými pokusy těchto ‚vyléčených‘.“

Odpověď: Halík homosexuály nikdy nenazval oběťmi hříšné závislosti, ale tu najednou je nazývá oběťmi letničních křesťanů. Tito křesťané se za lidi, kteří konali upřímné pokání, modlili. Modlili se nejenom za homosexuály, ale modlili se i za narkomany, alkoholiky a ostatní lidi svázané závislostmi. Při této modlitbě a upřímnosti lidí, kteří chtějí být osvobozeni, skutečně působí Duch svatý. Pokud se u některých z nich, kteří padnou znovu do hříchu a podlehnou této svázanosti, objeví sebevražedné pokušení, pak to nelze připisovat letničním křesťanům. Ten, kterého Halík utvrdil v otroctví hříchu, má Halíkovou zásluhou zpravidla peklo na zemi i po smrti. A co se týče statistik sebevražd, v Americe 50% všech sebevražd páchají homosexuálové. Halík notoricky zamlčuje, že skrze obrácení a pokání byly z homosexuality osvobozeny a uzdraveny tisíce.

Citace: „Domnívám se, že místo z listu Římanům je třeba vztahovat na osoby schopné heterosexuálních vztahů, kteří se dopouštějí homosexuálního jednání pro ‚zpestření svého sexuálního jídelníčku‘.“

Odpověď: Halík zde alibisticky přiznává, že bisexualitu je možno označit pojmem hřích, ale tzv. vrozenou homosexualitu schvaluje. Toto rozlišení Písmo svaté nikde nepřiznává. Homosexualitu jednoznačně nazývá ohavností a výstražně před ní varuje jedince i společnost. Termín „zpestření svého sexuálního jídelníčku“ je slovníkem zvrácených lidí.

Podle listu k Římanům (1,18-27) je hřích homosexuality ovocem lidské pýchy, která odmítá Boha a Jeho zákony a klaní se tvorstvu a démonům uctívaným zvláště v pohanských religiích. Halík ducha pohanství, ducha New Age, prosazuje.

Citace: „Něco jiného je homosexuální orientace daná vrozenou biologickou dispozicí. Tu samu o sobě nelze kvalifikovat jako hříšnou a církev učí, že k těmto lidem je třeba přistupovat s pochopením.“

Odpověď: Co se týče vrozené biologické dispozice či tzv. geneticky dané homosexuality, má svůj duchovní kořen v hříchu předků proti prvnímu přikázání (jde o hřích nevěry a modlářství). Prokletí, které je spojeno s porušením prvního přikázání, se projevuje až do třetího a čtvrtého pokolení. Bůh ale ty, kdo činí upřímné pokání, z tohoto otroctví a prokletí plně osvobozuje.

Co se týče vrozené biologické dispozice, pak jakmile je dovršena v myšlení či skutkem, jde o hřích. Je třeba, aby zpovědník ke kajícníkům, kteří chtějí konat upřímné pokání, přistupoval s pochopením. Ti, kteří by přišli ke zpovědi ne s úmyslem pokání, ale manipulace, musí být radikálně odmítnuti. Podobně každý křesťan musí být radikální a odmítnout poslouchat homosexuální historky, které mají za cíl svádění soucitných záchranářů. Skrze naivní toleranci tito záchranáři ohrožují nejen své zdraví a svůj časný život nemocí AIDS, ale riskují i svou věčnou spásu.

Sestavil Pravověrný synod biskupů na Ukrajině

Kopie: Prof. T. Halík, Masmédiím v ČR k zveřejnění