Panna Maria je nám příkladem pokory. Ona řekla: „Jsem otrokyně Pána!“ „Shlédl Bůh na ponížení své otrokyně.“ Na ni se dívejme, stávejme se jí podobnými. Ona je naší Matkou!

Co se týče čistoty, je třeba pamatovat, že je ovocem Boží milosti, kterou Bůh dává pokorným. V kořeni čistoty musí být pokora, což je úplná odevzdanost Bohu, neboli obětující se a stravující se láska. Bez pokory nebudeme mít ani lásku k Bohu ani k bližnímu, ani čistotu a ani žádné jiné ctnosti. Svatý Basil píše ve svém dopise: „Kdyby ses vyznačoval modlitbou, zapíráním sebe, mimořádnou obětavostí atd., bez pokory to všechno padne!“ Zkusme tedy skutečně vážně usilovat o poslední místo. A pokud budeme tupeni, nespravedlivě podezíráni, znevažováni, osočováni, pokládáni za neužitečné ba škodlivé, až nebezpečné kvůli Ježíši, pak se snažme tuto nespravedlnost vnitřně skrze víru přijímat, všechno to dávat Pánu Ježíši a za vše Mu děkovat.

Jak velice je třeba lidí, kteří se budou modlit, trpět a vše obětovat. Toto všechno je láska a co může být užitečnější v tomto kratinkém životě, kde se rozhoduje o věčnosti, a to nejen naší. Svou vírou a smírnou obětí můžeme zachraňovat nesmrtelné duše. Jak úžasné je, že Ježíš čeká na naši víru, skrze kterou chce dávat milosti nejenom nám, ale i druhým, které můžeme svou vírou, svými modlitbami, ovlivnit k tomu, aby se obrátili, otevřeli Bohu a rozhodli se Ho následovat.