Gender v postní době 2019

14.3.2019

Vážení biskupové, kněží a věřící,

je postní doba a její podstatou je pokání. Ježíš jasně říká, a to platí pro každého: „Jestliže nebudete činit pokání, všichni zahynete!“ A to je velmi vážná věc!

Dnes se rozhoduje nejen o bytí a nebytí křesťanství, ale i českého národa. Vážným hříchem je, pokud neděláme to, co dělat máme. Ježíš při posledním soudu říká tvrdé slovo: „a půjdou ti do věčného ohně“. Za co? „Co jste neučinili jednomu z mých nejmenších, ani Mně jste neučinili.“

V tyto dny se v parlamentu prosazuje zákon, že 12leté děti už mohou měnit své pohlaví. Jsou to zločiny nejen proti Bohu a Božímu řádu, ale i proti lidskosti. Mlčet k nim znamená spoluúčast na zločinu! Co má církev dělat? Pravdivým pokáním odvrátit prokletí od národa a znovu stáhnout Boží požehnání; bez toho boj proti autogenocidním zákonům zůstane neúčinný!

Systém lži byl v církvi zákeřně prosazen skrze hereze metodou dvojznačných pojmů. Skrze tutéž metodu je dnes v legislativě prosazován gender.

Omluvou pasivity věřících snad je, že katolická mentalita nerozlišuje církevní autoritu od Boží autority. Právě toto využili skrytí nepřátelé Krista a církve. Omluvitelné ale už není, když se po letech ukázalo ovoce a prokletí se stalo viditelným, takže ho může rozpoznat každý upřímný člověk, a pasivita dále trvá. V církvi došlo k zneužití nejvyšší autority k tomu, aby se celá církevní struktura postavila proti Bohu, spasitelným pravdám i proti Božímu řádu. Ovocem je duchovní paralyzace a prokletí, které se projevuje postupnou ztrátou svědomí a rozumu. Biskupové a kněží jsou povinni vyznat za celou církev: „Zhřešili jsme!“ a nastoupit na cestu pravdy a pokání. Jinak se proces sebezničení nezastaví. V čem spočívá pravdivé pokání? Jak řekl apoštol Petr: „Oddělte se“ od farizejského ducha, který ukřižoval Ježíše Krista!

Arcib. C. M. Vigano jako Boží prorok ukázal na zločiny v církevní struktuře a vyzval k pokání a k obrodnému procesu. Jaká je reakce? Hrobové mlčení. V této situaci křečovitě bránit Františka, který hájí hereze a zločiny, je znakem jednoty ve vzpouře proti Bohu a proti Duchu pravdy. A toto je hřích proti Duchu svatému.

Vážení biskupové, vaší vinou jsou katolíci svázáni farizejským duchem a zůstávají v umělé slepotě. Je třeba se rozhodnout: Buď Kristus, anebo antikrist! Buď pravověrné učení, anebo hereze! Buď věrnost Petrovi, anebo Františkovi!

Drazí věřící, pokud budete konat pokání vy, vyprosíte milost i biskupům a kněžím, aby ucítili bolest nad stavem v církvi. A pokud budou mít tuto bolest podobně jako onen odvážný arcibiskup, přestanou vyznávat ve mši svaté jednotu s neplatným papežem, který vede církev i národy do sebezničení.

Pokud vy, biskupové a kněží, pasivně zůstáváte v jednotě s duchem, který dnes okupuje církevní strukturu, tento duch apostaze vás drží ve svých mantinelech a činí jakékoliv vaše dobré snahy neúčinnými. Stávají se pouze alibismem anebo zbožnými frázemi. Kéž se vám dnes stane příkladem arcib. Vigano i náš český kněz prof. Piťha. Postavit se za pravdu něco stojí. Člověk tím riskuje mnoho, anebo i všechno, ale získává život věčný. Nepomůže říkat, že musíme bojovat za pravdu, a přitom se nechtít oddělit od lži. Dopadli bychom jako Pilát. Nakonec Krista odsoudil.

Lidé, kteří jsou ve struktuře, která je ve lži a pod prokletím za hereze, jsou nuceni, jak řekl Pán Ježíš: „Zamhouřit oči, aby neviděli, zakrýt uši, aby neslyšeli, a zatvrdit srdce, aby se neobrátili a nebylo jim odpuštěno.“ (srov. Mk 4,12)

Odvolávat se na Františka, že napsal něco proti genderu v Amoris laetitia či jinde, je pokrytectvím. Používá taková vyjádření jen k alibismu, ale koná pravý opak. Toto ví i kriticky myslící ateista. Současný náboženský klerikalismus kryjící hereze, apostazi a amorálnost je horší než ateismus, i když obojí je zlé.

Katolíci dnes nejsou ani solí, ani světlem tomuto světu, ale pohoršením. Jsou vedeni k notorickému vyhýbání se nejpodstatnější věci, bez níž nikdo spasen nebude, a to je pokání. Proč to dělají? Nebyla jim zdůrazňována podstata křesťanství, a tou je: „Zapři sám sebe, vezmi svůj kříž a následuj Mě.“ Jde o tajemství spoluukřižování starého člověka s Kristem (Gal 2,20, Ř 6,6). Katolictví postavené jen na duchu náboženských frází a pokryteckém klerikalismu nepřináší ovoce pokání a spásy.

Loňského roku na Ukrajině probíhaly několik měsíců, každou sobotu a neděli, tisícové manifestace proti genderu a za záchranu rodiny. Organizovali je v různých městech protestanti i pravoslavní. Co udělali katolíci v Česku proti genderové ideologii smrti? Všechna čest hrstce poutníků na Hostýn a na Velehrad. Ale co ostatní?

Tyto dny v parlamentu řešili právo na změnu pohlaví od 12 let. 26. března má být znovu řešen zákon o tzv. manželstvích homosexuálů. Piráti a feministky se protrhávají do parlamentu a ovlivňují tam atmosféru a rovněž jejich stoupenci stojí před budovou parlamentu s transparenty. Katolíci však sedí doma a čekají, až zahřmí. Jakou podporu má poslanec, když vidí, že katolická církev je totálně lhostejná k zavádění všech zločinů? Ptáme se: Jste schopni vykonat pokojnou manifestaci aspoň 26. března před budovou parlamentu a tím podpořit poslance, kteří hájí křesťanské hodnoty?

Probuďte se z tvrdého delíria do reality! Tohoto ducha paralyzace a klerikalismu udržuje zbožnými frázemi i rádio Proglas, Katolický týdeník, televize Noe a bohužel i ČBK. Všichni musí konat pokání! Jedině tak dojde k záchraně národa a obrodě církve! Ale s pokáním musí začít i každý křesťan katolík, i kdyby církevní struktura dále bojkotovala pravdu.

Vážení bratři a sestry, dobře víte, že milost pokání je třeba vymodlit. Proto i v letošním postu, ať si každý dá závazek hodiny vnitřní modlitby denně, a to v čase od 20-21:00. Kněží na závěr ve 21 hodin dávají požehnání. Ideální je, když se modlí celá rodina nebo alespoň dva členové rodiny. Tradiční je modlitba růžence či křížová cesta.

Pravdivá modlitba musí vyústit v konkrétní skutek. Napište aspoň dopis některému poslanci na povzbuzení v boji za ochranu dětí a záchranu rodiny. Je třeba však také vstát a po vzoru Ukrajiny jít do ulic a před parlament. Pokud uděláte tyto malé krůčky víry, Bůh učiní zázrak: zachrání nás před plánovanou autogenocidou národa a církve! Uvědomte si zodpovědnost za sebe i za budoucí generaci!

Otázky pravdy pro teologa:

1) Nese církev vinu za invazi genderové ideologie?

2) Hlásá církev v současné době hereze, které popírají podstatné pravdy křesťanství? Ano či ne?

3) Je František pro zjevné hereze platným, anebo neplatným papežem?

4) Otevřel II. Vaticanum dveře Duchu pravdy a pokání, anebo aggiornamentem duchu světa? Dnes žneme ovoce II. Vaticana. Ano či ne?

5) Koncilní a pokoncilní papežové byli, anebo nebyli povinni bojovat proti herezím neomodernismu a synkretismu, které se šířily?

6) Je platná, anebo neplatná kanonizace těchto papežů Františkem?

Otázky pravdy pro každého křesťana:

7) Za koho pokládáš Krista? Je na prvním místě ve tvém životě? Nacházíš si čas na rozhovor s Ním ve vnitřní modlitbě, anebo hodiny obětuješ internetu, televizi, moderní hudbě a marnostem světa?

8) Jsi ochoten se pro spásu své duše a pro Ježíše Krista postavit proti celému antikristovskému systému v církvi i ve světě?

9) Jsi ochoten udělat ve svém životě radikální stop náboženským frázím a sebeklamu?

10) Počítáš vážně se smrtí, Božím soudem a věčností? Anebo to jsou pro tebe jen zbožné pojmy? Kde bys byl dnes, v tuto chvíli, kdyby tě Bůh odvolal?

Závěr:

Obroda církve musí začít od tebe, ať jsi prostý věřící, kněz, řeholník či biskup!

Položme existenční otázku: Co by se stalo, kdyby ČBK oznámila do Vatikánu a celému katolickému světu, že neuznává Františka za právoplatného nástupce apoštola Petra, odděluje se od prokletí a jeho jméno už nezmiňuje v liturgii?

Odpověď: Byl by to šok. Ale my už jsme zvyklí na šoky. Šokuje František i různí heretici na nejvyšších místech. Jsme zvyklí na šoky z Německa, např. návrh na zrušení instituce papežství (kard. Lehmann), v mnohém šokuje kard. Kasper i arcib. Zollitsch tvrdící, že Kristus nezemřel za naše hříchy, a nyní šokuje kard. Marx prosazující homosňatky v katolických chrámech. Oni se nebojí ani lidí, ani Boha! A my Čechové, když chceme obnovit církev i papežství, se máme bát učinit sebemenší krok? Koho a čeho se bojíme? Lidí, anebo Boha? Jen vlastní stín nás straší! (sv. K. Sienská)

Jaké budou důsledky tohoto kroku oddělení se od neplatného papeže? Čeští katolíci se stanou příkladem celému světu k pravdivé obnově církve. Využijeme tuto šanci, kterou nám Bůh dává?

 

+ Eliáš

Patriarcha Byzantského katolického patriarchátu

+ Metoděj OSBMr                 + Timotej OSBMr

Biskupové sekretáři

 

Stáhnout: Gender v postní době 2019 (14.3.2019)

 

Vyberte jazyk

Hľadať

Slovo života

„Vím totiž, že ve mně, to jest v mé lidské přirozenosti, nepřebývá dobro. Chtít dobro, to dokážu, ale vykonat už ne. Vždyť nečiním dobro, které chci, nýbrž zlo, které nechci. Jestliže však činím to, co nechci, nedělám to já, ale hřích, který ve mně přebývá.“

Ř 7,18-20 (11. 8. – 25. 8. 2019)