Rozjímání nad Ř 7,4

„Právě tak jste se i vy, bratří moji, stali mrtvými pro zákon skrze tělo Kristovo, abyste se oddali jinému, tomu, který byl vzkříšen z mrtvých, a tak nesli ovoce Bohu.“

V předcházejícím 1.-3. verši je přirovnání o ženě a dvou manželích. Ten první představuje Boží zákon, který je spravedlivý a dokonalý. Druhý manžel znázorňuje Krista. Pokud je žena spojena s tím prvním, jsou na ni vkládány jen požadavky, ale ten dokonalý manžel, zákon, ani prstem nehne, aby jí pomohl tyto požadavky plnit. Touží si vzít druhého, ale zbavit se toho prvního nemůže. On umřít nechce, a tak musí zemřít sama. To zemřítí je tajemství křtu, v němž jsme byli křtem ponořeni do Kristovy smrti a zároveň se nám dostalo nového, Kristova života. Toto přirovnání ukazuje na hlubokou realitu, že Ježíš nejenom za nás zemřel na kříži, ale jestliže jsme skrze křest a víru s Ním duchovně vešli do smrti, znamená to, že jsme se zřekli zákona hříchu a tím zároveň i spravedlivého zákona. Proč? Protože Kristus je naplněním zákona a jestliže jsme v Něm, to znamená, jestli svou vůli sjednocujeme s Jeho vůlí, jsme svobodni nejen od hříchu, ale také i od požadavků a trestů zákona. Když jsme v Kristu, nehřešíme; když vyjdeme z této jednoty, tak hřešíme. Třeba v maličkostech, ale hřešíme. Písmo říká: „Všechno, co není z víry, je hřích.“ To znamená, že všechno, co činíme svévolně, bez Krista či proti Jeho vůli, je hříchem.

Čtvrtý verš říká, že jsme se stali mrtvými pro zákon skrze Tělo Kristovo. Zde se myslí tělo Kristovo, ne církevní zevnější organizace, která shromažďuje spravedlivé i hříšníky, ale živé Tělo Kristovo, do něhož patří ti, kteří byli ospravedlněni Kristem a kteří skrze poslušnost víry jsou Jeho tajemnými údy, neboť mají Ducha Kristova (Ř 8,9) a jsou napojeni na živý kmen jako ratolesti, které z kmene přijímají sílu a život.

Dále je řečeno, že pak máme nést ovoce Bohu, ale podmínkou je, abychom se oddali jinému, totiž tomu, který byl vzkříšen z mrtvých, to je Ježíši. Pak budeme nést ovoce mnohé. Ježíš řekl: „Beze mne nemůžete nic činit.“ (J 15,5)

Jsme-li s Ježíšem, neseme ovoce mnohé. Každý náš sebezápor, každý dobrý skutek, každá účast na svaté liturgii, každá svatá hodina i každá modlitba, kterou s vírou pronášíme, přináší ovoce mnohé, a to ovoce pro věčnost, protože to vše konáme z víry a v jednotě s Ježíšem. Snažme se i tyto dva týdny se zvlášť modlit za Ukrajinu, za její budoucnost a přinášet malinké oběti. To může každý.

 

Stáhnout: Rozjímání nad Ř 7,4

Vyberte jazyk

Hľadať

Slovo života

„Kdo zachovává Jeho přikázání, zůstává v Bohu a Bůh v něm; že v nás zůstává, poznáváme podle toho, že nám dal svého Ducha“

1J 3,24 (14. 7. – 28. 7. 2019)