Pět částí Svěcení neděle: Část 1. Kristovo vzkříšení

 

První hodina

Kristovo vzkříšení

a) Zamyšlení nad Božím slovem

Svým zrakem se podívej na hvězdné nebe, miliony hvězd, vše je v pohybu podle Bohem daných zákonů. Jaká velikost! Slunce je milion tři sta tisíckrát větší než naše Zem. Sírius je ještě dvakrát větší než Slunce a jsou ještě větší nebeská tělesa! K nejbližší hvězdě je vzdálenost asi 4 světelné roky. Naše Země se nachází 26 000 světelných let od středu galaxie Mléčná dráha, jejíž jsme součástí. K jiným dalším souhvězdím jsou dokonce miliony světelných let. Úžasné zákony jsou i na naší malinké Zemi: podmínky pro život, tajemství života a jeho předávání, úžasné divy spojené s instinkty zvířat. Tajemství lidského života: imunitní systém, činnost mozku, srdce, plic, nervový systém, zrak. Navíc tajemství duševního a duchovního života člověka, touha po štěstí, svědomí… Jeden zázrak za druhým. Věřit v ateistickou ideologii Darwina je proti kritické vědě i rozumu. Svým rozumem poznáváme neviditelného Tvůrce, který je za tímto stvořením. Zázraky jsou kolem nás. Otevřme oči! Bůh je koná i v našem životě.

Rovněž je zázrakem vzkříšení Krista! Boží tajemství nejsou proti rozumu, ale lidský rozum převyšují.

V duchu vidíme kamenný hrob na Golgotě. V noci ze soboty na neděli jej hlídají římští vojáci. Přední kněží a farizeové řekli o mrtvém Ježíši Pilátovi: „Když ještě žil, řekl, že třetího dne vstane z mrtvých. Rozkaž tedy hlídat hrob.“ (Mt 27,63-65)

Noc je tichá. V jedné chvíli bylo vzkříšeno a proměněno Ježíšovo tělo, které doposud leželo v hrobě. Toto proměněné tělo prošlo kamenným hrobem, protože už nepodléhá fyzickým zákonitostem.

Moment vzkříšení potvrdil, že Kristovo evangelium je pravda a že Kristus je pravý Bůh. Odehrál se v naprosté tichosti a skrytosti. Ani stráže nevěděly, kdy Kristus vyšel z hrobu.

Ježíš Kristus zemřel a vstal z mrtvých. Každý z nás se setkává s realitou smrti. Jednou i u tvého hrobu budou stát tví nejdražší a budou plakat. Temné hroby člověka děsí. Ježíš nás však ujišťuje, že budeme vzkříšeni. Naše tělo bude nejen vzkříšeno Boží všemohoucností, ale bude i oslaveno a bude podobné Kristovu vzkříšenému tělu. Toto zaslíbení je pro nás nesmírnou radostí. Ježíš opravdu vstal z mrtvých! I my vstaneme z mrtvých a budeme mít účast na nekonečném štěstí a radosti v nebi.

 

b) Citování Božího slova (5 minut):

všichni opakujeme: „Kristus byl vzkříšen, první z těch, kdo zesnuli.“ (1Kor 15,20)

 

c) Modlitba podle Božího slova (5 minut):

Společně řekneme: „Kristus vstal z mrtvých!“, a jeden dodá: „Vpravdě vstal!

 

d) Zpěv (5 minut):

„Zmrtvýc hvstal Ježíš náš Pán“. Během zpěvu ve víře prožívám radost z Kristova vzkříšení.

 

Vzkříšený Kristus se ukázal své matce

a) Zamyšlení nad Božím slovem

O setkání vzkříšeného Krista se svou matkou Písmo mlčí. Ona v hodině Jeho smrti stála pod křížem a duchovně spolu s Ním vešla do Jeho smrti jako Jeho, ale i naše matka. Když sňali mrtvé Ježíšovo tělo z kříže, dotýkala se Jeho ran nejen rukou, ale i srdcem. Pak bylo umučené tělo pochováno do kamenného hrobu. Končí pátek a nastává noc. Co prožívá i pozemská matka v noci po pohřbu svého jediného milovaného syna? Hlubokou bolest v srdci. Bohorodička uchovává ve svém srdci všechna Ježíšova slova a nyní zůstává v Jeho spasitelném vyjádření: „Syn člověka bude odsouzen, zabit, ale třetího dne vstane z mrtvých.“ Znovu si ve velké bolesti s velkou vírou a v toužebném očekávání připomíná: „A třetího dne bude vzkříšen.“ Sobota, den bolesti a očekávání ve velké naději. Plně věří tomuto Božímu slovu i v této nejtěžší zkoušce, kdy všichni byli zlomeni bolestí a beznadějí. V tomto je nám, kteří jsme Její druhorození synové a dcery, příkladem víry a důvěry v Boží zaslíbení. Končí sobota, nastává noc na třetí den. Který časový moment se to stalo, není podstatné. Místnost, kde je, je naplněna světlem a uprostřed světla stojí Její Syn, Ježíš. Tento moment velké radosti, štěstí, pokoje, nelze vyjádřit slovy. Ježíš tu stojí a nadpřirozeným světlem proniká celou Její bytost. Ona prožívá v hlubině své duše a ducha přítomnost svého vzkříšeného Syna, tajemství spoluvzkříšení. Ona je živým svatostánkem. V ní ve chvíli vtělení Božího slova sestoupila plnost milosti (Lk 1) a Ona dostala všechny potřebné duchovní dary pro sebe i pro nás! Je nyní opět novým duchovním Jeruzalémem, místem setkání a přebývání Boha mezi lidmi (Zj 21,10). V této chvíli si uvědomuje nejen hlubinnou jednotu se svým Synem, ale zároveň se i dívá do Jeho očí – On zde stojí, dívá se s velkou láskou na ni. Z Ježíšovy přítomnosti vyzařuje nesmírný pokoj beze slov. Ona z hlubiny srdce tiše pronáší: „Je-ho-šu-a…“.

Když šly ženy ráno ke hrobu, Ježíšova matka s nimi nešla. Ženy měly vidění anděla, setkaly se i s dvěma mladíky a pak se s nimi setkal i samotný Ježíš.

Mlčení Písma nepopírá, že první ze všech se Ježíš ukázal své matce. Naopak, předpokládá to jako samozřejmost, a tak to přijala i církevní tradice. Písmo svaté svědčí, že skrze křest máme i my účast na Kristově smrti a Jeho vzkříšení (srov. Ř 3-5).

 

b) Citování Božího slova (5 minut):

všichni opakujeme: „Čistá Bohorodičko, těš se ze vzkříšení vzkříšením svého Syna!“

 

c) Modlitba podle Božího slova (5 minut):

Společně řekneme: „Je-ho-šu-á-á-á [*], а jeden dodá: „Ty jsi skrze svou Matku ve mně!

 

d) Zpěv (5 minut):

„Zazáři, zazáři, nový Jeruzaléme“. V duchu prožívám s Marií tajemství jejího spoluvzkříšení a setkání s Ježíšem.

 

Naše spoluvzkříšení

a) Zamyšlení nad Božím slovem

Naše účast na Kristově vzkříšení je nyní skrze víru duchovní. Při druhém příchodu i naše tělo bude vzkříšeno do slávy.

Ke vzkříšení těla je řečeno: „A jako přišla do světa smrt skrze člověka, tak i zmrtvýchvstání. Jako v Adamovi všichni umírají, tak všichni ti, kdo jsou v Kristu, dojdou života.“ (1 Kor 15,20)

Křtem jsme byli ponořeni do Kristovy smrti (Ř 6,3). Vcházet do Kristovy smrti znamená hledat a plnit vůli Boží (srov. 2 Kor 4,10n, Ř 12,1-2).

Mohutnostmi lidské duše je paměť, rozum a vůle. Hřích infikuje a paralyzuje duši. Jak?

Paměť podstatné nepřipomíná a ignoruje i realitu smrti, Božího soudu a věčného trestu! Nepřipomíná nám ani věčné štěstí v nebi, které nám otevřel svou smrtí Ježíš Kristus!

Rozum se svou intelektuální pýchou miluje lež a klamné filosofie a psychologie. Jen aby nemusel přijmout realitu boje se lží a zlem a nemusel se sklonit před Božími zákony a Božími tajemstvími, které hledajícím pravdu Bůh odkrývá. Pyšný rozum odmítá svou záchranu v Kristu, ale nekriticky přijímá pohanská náboženství i s jejich démony a prosazuje hereze antievangelia.

Vůle narušená hříchem, vášněmi těla a pýchou duše nechce realizovat pravdivé dobro, ale realizuje zlo pod rouškou dobra a pravdy.

Uvědom si realitu: Ty zemřeš! Kde? Kdy? Jen Bůh to ví! Podívej se na hodiny, je tam 12 čísel, jedna hodina bude tvoje poslední. Buď připraven. Smrt na tebe přijde jako zloděj. Zemřeš na rakovinu? Na infarkt? Na mozkovou mrtvici? V autohavárii? Pak bude Boží soud! A pak věčné zavržení v pekle s démony, či věčné štěstí v nebi s Kristem, svatými a anděly. Spasení závisí na jedné podmínce, která se nazývá pokání! Jde o přiznání si hříchu a přijetí Krista jako svého Spasitele a Pána!

Apoštol nám také připomíná: „Jestliže v nás přebývá Duch Toho, který vzkřísil Ježíše z mrtvých, pak Ten, kdo vzkřísil Krista Ježíše, obživí i naše smrtelná těla Duchem, který v nás přebývá.“ (Ř 8,11). V nás také přebývá nejen ukřižovaný, ale i vzkříšený Kristus! Pamatuj na to!

 

b) Citování Božího slova (5 minut):

všichni opakujeme: „Kristus vstal z mrtvých! Spolu s Ním jsme vstali i my.“

 

c) Modlitba podle Božího slova (5 minut):

Společně řekneme: „Je-ho-šu-á-á-á“, a jeden dodá: „Spolu s Tebou jsem vstal

 

d) Zpěv (5 minut):

Ježíš je ve mně (v tobě) a já jsem v Něm. On je vzkříšení a život. On je tu. Při zpěvu písně: „Toto je noc“ prožívám tajemství spoluvzkříšení s Kristem.

 

_________________________________________________________________________________________________________________

[*] Jak s živou vírou vzývat Boží jméno? Při výdechu vyslov slabiku „Je“ a uvědomím si přítomnost Boha Otce, při druhém výdechu – „ho“ si uvědomím přítomnost Boha Syna, při třetím – „šu“ přítomnost Boha Ducha svatého, a při – „á“ vydechni dlouze, bez hlasu. Pak po nadechnutí znovu vydechni „á“, a pak ještě potřetí prožij danou pravdu.

 

 

Stáhnout: Modlitební brožurka ke svěcení neděle

formát doc ,         formát pdf (verze pro tisk)

 

Vyberte jazyk

Hľadať

Slovo života

„Já nešťastný člověk! Kdo mne vysvobodí z těla této smrti? Bohu buď dík (že to učinil) skrze Ježíše Krista, našeho Pána. Tak tedy tentýž já svou myslí sloužím jako otrok zákonu Božímu, ale svým tělem zákonu hříchu.“

Ř 7,24-25 (8. 9. – 22. 9. 2019)