Slovo života – Ř 7,1-2 (10. 2 – 24. 2. 2019)

„Což nevíte, bratři, že zákon panuje nad člověkem, jen pokud je živ?

Vdaná žena je zákonem vázána k žijícímu manželovi;

když však muž zemře, je zproštěna zákona manželství.“

Rozjímání nad Ř 7,1-2

„Což nevíte, bratři, že zákon panuje nad člověkem,
jen pokud je živ? Vdaná žena je zákonem vázána
k žijícímu manželovi; když však muž zemře,
je zproštěna zákona manželství.“

Výklad pro Ř 7,1-2 a zároveň pro Ř 7,3:

Kristus – konec zákona

V 6. kapitole listu Římanům vidíme, jak nás Bůh vysvobodil od hříchu. V 7. kapitole vidíme, jak nás osvobozuje od zákona. V 6. kapitole je nám ukázána cesta vysvobození z hříchu na příběhu pána a jeho otroka a v 7. kapitole vidíme osvobození od zákona na dvou manželech jediné ženy. Příbuznost mezi hříchem a hříšníkem je totéž jako spojení mezi manželem a manželkou.

Slovo života – Ř 6,23 (27. 1 – 10. 2. 2019)

„Mzdou hříchu je smrt,

ale darem Boží milosti je život věčný v Kristu Ježíši, našem Pánu.“

Rozjímání nad Ř 6,23

„Mzdou hříchu je smrt, ale darem Boží milosti je život věčný v Kristu Ježíši, našem Pánu.“

 Představme si Boží soud, kde na levé straně stojí démoni, na pravé straně andělé a za námi celé lidstvo. Před námi je velká obrazovka a pod ní stojíme my, kteří jsme souzeni. Promítne se celý náš život. Nakonec se na obrazovce objeví velký nápis: „Odplata za hřích je smrt – smrt věčná – věčné peklo.“ To je spravedlivý rozsudek nad hříchem, který je vzpourou proti Bohu a poslušností ďáblu. Semeno ďáblovo v nás, kterým je dědičný hřích, nás tlačí, abychom poslouchali zlo, ďábla a bouřili se proti Bohu. Kořen hříchu v nás nese otrávené plody, kterými škodíme sobě i druhým lidem a stavíme se proti Bohu. Rozsudek je jednoznačný – smrt. To je třeba si uvědomit, to je realita. Je zde jen jedno východisko, a to pouze v čase, u Božího soudu už šance záchrany není, tam už jsme překročili dobu zkoušky, kterou je náš život. Proto máme vědět a znovu si připomínat, že východisko, záchrana před smrtí věčnou, je jedině v Ježíšovi, který je Božím Synem a stal se člověkem jenom kvůli nám, kvůli tomu, aby nás vysvobodil z hříchu.

Rozjímání nad Ř 6,22

„Avšak nyní, když jste byli osvobozeni od hříchu a stali se služebníky Božími, máte z toho užitek, totiž posvěcení, a čeká vás život věčný.“

Podmínkou osvobození od hříchu je, že se stáváme služebníky Božími. Originál opět uvádí slovo „otroky“. Vyjádření „otrok“ se používá v 6. kapitole listu k Římanům velmi často. Na jedné straně je zde realita otroctví hříchu. To znamená, že i když se chce člověk vlastními silami z otroctví dostat, nejde to. Z tohoto druhu otroctví se člověk nejenže nedostane vlastní silou, ale ani žádnou jinou, jedině Boží silou, a tu Bůh dává za jednu podmínku – že člověk se cele vydá Bohu. Znamená to, že přijímá Jeho přikázání a nechá se vést Božím Duchem, a už ne duchem světa, duchem lži. Toto vysvobození má ale základní podmínku – ztratit svou duši pro Krista a evangelium (Mk 8,35).

Slovo života – Ř 6,22 (13. 1. – 27. 1. 2019)

„Avšak nyní, když jste byli osvobozeni od hříchu a stali se služebníky Božími,

máte z toho užitek, totiž posvěcení, a čeká vás život věčný.“

Rozjímání nad Ř 6,19

“Mluvím názorně z ohledu na vaši lidskou slabost: Jako jste se dříve propůjčovali k službě nečistotě a nepravosti k bezbožnému životu, tak se nyní dejte do služby spravedlnosti k posvěcení.”

V tomto verši je znovu vyjádřeno to, co už bylo v této kapitole napsáno, abychom se nepropůjčovali k službě (v originále: otroctví) nečistotě a nepravosti k bezbožnému životu, ale máme se nyní plně dát k dispozici, čili do služby (znovu je v řeckém originále použit termín „k otroctví“), „spravedlnosti k posvěcení“. Apoštol zde ukazuje, že hřích zvláště zneužívá nečistotu a nepravost. Máme se proto radikálně postavit na stranu spravedlnosti. Jsou zde jakoby dva prapory – prapor otroctví zlu, a na druhé straně prapor pravé svobody. V tomto boji je třeba se cvičit v umění, jak bojovat. Především se máme vyhýbat blízké příležitosti ke hříchu, což je známkou pravé pokory a moudrosti. Pokud to není možné, ale z naší strany jsme pro to udělali všechno, pak Bůh dá východisko.

Slovo života – Ř 6,19 (30. 12. 2018 – 13. 1. 2019)

„Mluvím názorně z ohledu na vaši lidskou slabost:

Jako jste se dříve propůjčovali k službě nečistotě a nepravosti k

bezbožnému životu, tak se nyní dejte

do služby spravedlnosti k posvěcení.“

Slovo života – Ř 6,17-18 (16. 12 – 30. 12. 2018)

„Díky Bohu za to, že jste sice byli služebníky hříchu,

ale potom jste se ze srdce přiklonili k tomu učení,

které vám bylo odevzdáno. A tak jste byli osvobozeni od hříchu

a stali jste se služebníky spravedlnosti.“

Rozjímání nad Ř 6,17-18

„Díky Bohu za to, že jste sice byli služebníky hříchu,
ale potom jste se ze srdce přiklonili k tomu učení, které vám bylo odevzdáno.
A tak jste byli osvobozeni od hříchu a stali jste se služebníky spravedlnosti.“

Bohu patří vděčnost za to, že obrácením jsme dostali milost přijmout spasitelné učení, postavené na víře v našeho Pána a Spasitele Ježíše Krista. Jím jsme osvobozeni od zotročení, které působí hřích, a nastoupili jsme na novou cestu spravedlnosti.

V 6. kapitole se vícekrát mluví o hříchu. Je zde řečeno: „…vy jste sice byli služebníky (řec. duloi – otroky) hříchu…“ Dnes vidíme názorně, co to je být otrokem hříchu. Hřích v nitru člověka nesnáší především pravdu a pravdivou sebekritiku, tedy jeho podstatou je pýcha, to znamená nekritičnost, neochota přiznat si pravdu, neochota se poučit ze svého poklesku a naopak snaha házet vinu na druhé lidi či na Boha nebo na tzv. okolnosti.

Hříchem jsou vraždy, obracení se na ďábla v čarodějnictví a jiných okultních praktikách, hříchem jsou podvody, krádeže, zneužívání, znásilňování, nečisté myšlenky, slova, skutky, různé zvrácenosti, rozvody, nenávisti, války. Co je plodem hříchu? Utrpení, slzy, opuštěnost, vězení, smrt. Z lidí se stávají otroci narkotik, alkoholu, bezdomovci, zločinci. Realitu hříchu nelze popřít.

Slovo života – Ř 6,16 (2. 12 – 16. 12. 2018)

„Nevíte snad, že když se někomu vydáváte za služebníky,

abyste ho poslouchali, pak jste služebníky toho,

koho posloucháte, ať už hříchu ke smrti,

nebo poslušnosti ke spravedlnosti?“

Rozjímání nad Ř 6,16

„Nevíte snad, že když se někomu vydáváte za služebníky, abyste ho poslouchali, pak jste služebníky toho, koho posloucháte, ať už hříchu ke smrti, nebo poslušnosti ke spravedlnosti?“

Tento verš z Písma ukazuje na hlubokou pravdu o poslušnosti, jejímž ovocem je věčný život v nebi, anebo věčná smrt v pekle.

V tomto verši je kromě slova poslušnost zdůrazněno i slovo sluha, v řeckém originále otrok, otroctví (řec. dúlos). Náš překlad už používá jen slova „sloužit“ a „sluha“. Podle originálu by verš měl znít vlastně takto: Nevíte, že jste otroky toho, komu se v poslušnosti vydáváte za otroky? Buď otročíte hříchu, a to vede k smrti, nebo posloucháte Boha, a to vede k ospravedlnění od hříchu a k životu. 

Žádný člověk, který neslouží cele Bohu, není svobodný, ale je otrokem dědičného hříchu, který je v něm. Dědičný hřích neboli ložisko lži a zla ve svém nitru poslouchá automaticky. Zatemňuje mu rozum a oslabuje vůli, takže člověk nesnáší pravdu o sobě, odmítá skutečné dobro a nechce sloužit Bohu ani zachovávat Jeho přikázání.

Epikléze /4. část: Epikléze – chrám a ikonostas/

26.11.2018

Biblickým modelem pro křesťanský chrám je vize daná Bohem (Mojžíšovi). Byla zrealizovaná na Jeruzalémském chrámu. Základní strukturu tvoří velesvatyně, kde je zvláštním způsobem přítomen Bůh, svatyně, kde kněží přinášeli oběti Bohu, a místo pro lid.

Východní chrám s ikonostasem, oltářem i svatostánkem uchovává tuto biblickou strukturu chrámu dodnes. I v západní církvi tomu tak bylo do II. Vatikánského koncilu, než nastala absurdní reforma. Kněz, který zastupuje lidi a přináší za ně na oltáři oběť Bohu, se po reformě otočil zády k centru chrámu, kterým je svatostánek, v němž je neustálá přítomnost Boha. Na mnohých místech byl navíc svatostánek z centra chrámu odstraněn. Rovněž byly odstraněny mřížky, které vymezovaly prostor pro kněze a pro ty, kteří přisluhovali při liturgii.

Slovo života – Ř 6,13 (18. 11 – 2. 12. 2018)

„Také nevydávejte své údy hříchu za nástroje nepravosti,

ale vydejte se Bohu jako ti, kdo ožili z mrtvých

a své údy vydejte Bohu za nástroje spravedlnosti.“

Rozjímání nad Ř 6,13

„Také nevydávejte své údy hříchu za nástroje nepravosti, ale vydejte se Bohu jako ti, kdo ožili z mrtvých a své údy vydejte Bohu za nástroje spravedlnosti.“

Jaký verš tomuto verši předchází? Ať tedy ve vašich smrtelných tělech nevládne hřích, tak abyste ho poslouchali v jeho žádostech.“  

Jaký verš následuje po 13. verši? „Neboť hřích nad vámi nebude panovat, protože nejste pod Zákonem, ale pod milostí.“

Šestá kapitola listu Římanům vyjadřuje hlubokou pravdu našeho osvobození od hříchu. V 3. a 4. verši se mluví o křtu, kterým jsme ponořeni do tajemství Kristovy smrti a zároveň se nám dostalo nového života: „Nevíte snad, že všichni, kteří jsme pokřtěni do Krista Ježíše, jsme pokřtěni do jeho smrti? Jsme s ním tedy skrze křest pohřbeni do smrti, abychom tak jako byl Kristus vzkříšen z mrtvých Otcovou slávou, i my mohli začít chodit v novosti života. 6. verš ukazuje na duchovní realitu, že kořen zla v nás – dědičný hřích – starý člověk, byl s Kristem ukřižován. V 11. verši je řečeno, že máme ve víře vzít realitu duchovní smrti a zároveň i realitu nového života: „Tak se i vy považujte za vskutku mrtvé hříchu, ale za živé Bohu v Kristu Ježíši, našem Pánu.“ Zde je vyžadována víra, která je spojena s duchovním bojem.

Vyberte jazyk

Hľadať

Slovo života

„Což nevíte, bratři, že zákon panuje nad člověkem, jen pokud je živ? Vdaná žena je zákonem vázána k žijícímu manželovi; když však muž zemře, je zproštěna zákona manželství.“

Ř 7,1-2 (10. 2 – 24. 2. 2019)