Slovo otce patriarchy Eliáše o novém srdci

Hospodin skrze proroka Ezechiela i tobě říká: „Dám vám (ti) nové srdce!“ (Ez 36,26) Bůh slibuje, že tuto duchovní transplantaci učiní On sám. Co máme dělat my? Nic, jenom přijmout. Podepsat „pozitivní revers“ a učinit se naprosto nemohoucím, spoluukřižovaným s Kristem.

Buď jako ten, kdo leží na operačním stole a nechá se operovat lékařem, odborníkem. Není třeba Bohu radit, jak a co má dělat. On sám to učiní a nikdo jiný. Ty Mu jen dovol, aby se tě mohl neviditelně, ale skutečně dotknout.

Zde stojíme před velkým tajemstvím. Rozum se mu vzpírá a chce ho pochopit na základě hmotných představ. Avšak tu je nutné se sklonit a tuto duchovní realitu přijmout vírou. Neposkvrněné nové srdce není hmotný orgán, ale nové duchovní centrum, které můžeme přijmout a otevřít se mu jedině vírou. Je to území, kde už neplatí zákony hříchu, ale zákony Ducha milosti (srov. Ř 8,2). Je jako velvyslanectví jiného státu, jiného království, kde vládne a kraluje Ježíš.

Slovo života – Ř 5,18 (12. 8 – 26. 8. 2018)

„A tak tedy: Jako jediné provinění přineslo odsouzení všem,

tak i jediný čin spravedlnosti přinesl všem ospravedlnění a život.“

Rozjímání nad Ř 5,18

A tak tedy: Jako jediné provinění přineslo odsouzení všem,
tak i jediný čin spravedlnosti přinesl všem ospravedlnění a život.

Zde je znovu zdůrazněno: jediné provinění Adama přineslo odsouzení všem jeho potomkům. Ale na druhé straně zase jediný čin spravedlnosti jiného Adama, Ježíše Krista, přinesl všem ospravedlnění a život. Je tu však jeden problém. Kristus zemřel za všechny lidi, ale ne všichni budou spaseni. Aby byli spaseni, musí si svůj hřích přiznat před sebou i před Bohem a vírou přijmout ospravedlnění a život, které jsou nám dány skrze Ježíšův čin spravedlnosti. Boží Syn spravedlivě zaplatil na dřevě kříže za všechny naše hříchy. Proto podmínkou přijetí tohoto ospravedlnění, které nám Ježíš získal na kříži, je pravdivé pokání spojené s vírou, že Ježíš je Boží Syn, pravdivý Spasitel a že opravdu zemřel i za moje konkrétní hříchy. Já Mu ty hříchy odevzdávám a přijímám s vírou v duchu pod křížem Jeho odpuštění.

Slovo života – Ř 5,15 (29. 7 – 12. 8. 2018)

„S milostí tomu však není tak jako s proviněním.

Proviněním toho jediného, totiž Adama, mnozí propadli smrti;

oč spíše zahrnula mnohé Boží milost,

milost darovaná v jediném člověku, Ježíši Kristu.“

Rozjímání nad Ř 5,15

„S milostí tomu však není tak jako s proviněním. Proviněním toho jediného, totiž Adama, mnozí propadli smrti; oč spíše zahrnula mnohé Boží milost, milost darovaná v jediném člověku, Ježíši Kristu.“

 Toto slovo života znovu ukazuje na vztah k Adamovi, skrze něhož přišel hřích do lidské přirozenosti, a ukazuje na náš vztah ke Kristu, skrze něhož je nám darována milost ospravedlnění.

V předcházejícím 12. verši je napsáno: Skrze jednoho člověka totiž vešel do světa hřích a skrze hřích smrt; a tak smrt zasáhla všechny, protože všichni zhřešili.“ V tomto verši se uvádí, že skrze jednoho člověka, Adama, jsme zdědili hřích a skrze hřích smrt. Smrt zasáhla nás všechny, my všichni jsme zhřešili. Malé dítě nemůže zhřešit vědomě, ale už v sobě má zděděný program a při první příležitosti začne hřešit.

Slovo života – Gal 5,16-17 (15. 7 – 29. 7. 2018)

„Chci říci: Žijte z moci Božího Ducha, a nepodlehnete tomu,

k čemu vás táhne vaše přirozenost.

Touhy lidské přirozenosti směřují proti Duchu Božímu,

a Boží Duch proti nim. Jde tu o naprostý protiklad,

takže děláte to, co dělat nechcete.“

Rozjímání nad Gal 5,16-17

“Chci říci: Žijte z moci Božího Ducha, a nepodlehnete tomu, k čemu vás táhne vaše přirozenost. Touhy lidské přirozenosti směřují proti Duchu Božímu, a Boží Duch proti nim. Jde tu o naprostý protiklad, takže děláte to, co dělat nechcete.”

Rovněž je dobré přečíst si celou 5 kapitolu listu Galaťanům. Kromě otázky obřízky je zde ukázaná pravá svoboda z Božího Ducha. Ve 13. až 15. verši je napsáno: „Vy jste byli povoláni ke svobodě, bratří. Jen nemějte svobodu za příležitost k prosazování sebe, ale služte v lásce jedni druhým. Vždyť celý zákon je shrnut v jednom slově: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého! Jestliže však jeden druhého koušete a požíráte, dejte si pozor, abyste se navzájem nezahubili.“

Toto je jakoby úvod k našemu slovu života. Je zde jasně ukázáno, že máme žít z moci Božího Ducha. A pak nepodlehneme tomu, k čemu nás táhne tělo; tedy nestaneme se otroky lidských vášní.

Slovo života – Gal 4,18-19 (1. 7 – 15. 7. 2018)

«Je správné horlit, ale pro dobrou věc a vždycky, nejen tehdy,

když jsem u vás, moje děti. Znovu vás v bolestech rodím,

dokud nebudete dotvořeni v podobu Kristovu.»

Rozjímání nad Gal 4,18-19

“Je správné horlit, ale pro dobrou věc a vždycky, nejen tehdy, když jsem u vás, moje děti. Znovu vás v bolestech rodím, dokud nebudete dotvořeni v podobu Kristovu.”

Než se zamyslíme nad hloubkou Božího slova, je dobré si přečíst celou čtvrtou kapitolu listu Galaťanům, v níž je toto slovo. Duch Boží nám zde skrze apoštola Pavla předkládá více pravd. Od 12. verše se apoštol Pavel osobně obrací na křesťany z Galacie: „Snažte se mi porozumět, bratří, jako já mám porozumění pro vás; prosím vás o to. Nic jste mi neublížili. Víte, že jsem byl nemocen, když jsem u vás poprvé zvěstoval evangelium. Vy jste se však ode mne neodvrátili s ošklivostí, ačkoli to pro vás bylo pokušením, ale přijali jste mne jako posla Božího, jako Krista Ježíše. Kam se podělo to vaše nadšení? Mohu vám dosvědčit, že kdyby to bylo možné, byli byste pro mne obětovali vlastní oči. Stal jsem se vaším nepřítelem tím, že vám říkám pravdu? Oni se o vás horlivě ucházejí, ale nemyslí to dobře; chtějí vás připravit o spásu a strhnout vás na svou stranu.“ Apoštol připomíná Galaťanům jejich prvotní nadšení, když jim slovem i mocnými činy hlásal Ježíše. Jejich upřímnost byla velká.

Rozjímání nad Gal 3,26-27

“Vy všichni jste přece skrze víru syny Božími v Kristu Ježíši.Neboť vy všichni, kteří jste byli pokřtěni v Krista, také jste Krista oblékli.”

 Po tomto Božím slově, které si budeme rovněž dva týdny připomínat, následuje: „Není tu už rozdíl mezi židem a pohanem, otrokem a svobodným, mužem a ženou. Vy všichni jste jedno v Kristu Ježíši. Jste-li Kristovi, jste potomstvo Abrahámovo a dědicové toho, co Bůh zaslíbil.“ Uvědomme si, že skrze víru, ne skrze skutky, jsme syny Božími, a to v Kristu Ježíši. My jsme duchovně v Něm, nejen skrze křest, jak je řečeno, že jsme pokřtěním v Krista také Krista oblékli, ale i skrze víru a skrze svaté svátosti si máme uvědomovat tuto hlubokou pravdu a z ní čerpat sílu k duchovnímu boji i radost z toho, že Ježíš je s námi, že my jsme v Něm a On je v nás. Tak, jak Ježíš řekl: „Kdo jí mé tělo a pije mou krev, přebývá ve mně a já v něm.“ A to se děje ve svaté liturgii při svatém přijímání.

Slovo života – Gal 3,26-27 (17. 6 – 1. 7. 2018)

«Vy všichni jste přece skrze víru

syny Božími v Kristu Ježíši.

Neboť vy všichni, kteří jste byli pokřtěni v Krista,

také jste Krista oblékli.»

Slovo života – Ř 5,9 (3. 6 – 17. 6. 2018)

„Tím spíše nyní, když jsme byli ospravedlněni prolitím jeho krve,

budeme skrze něho zachráněni od Božího hněvu.“

Rozjímání nad Ř 5,9

 „Tím spíše nyní, když jsme byli ospravedlněni prolitím jeho krve, budeme skrze něho zachráněni od Božího hněvu.“

Tomuto Božímu slovu, které si budeme připomínat dva týdny, v téže kapitole předchází: „Když jsme ještě byli bezmocní, v čas, který Bůh určil, zemřel Kristus za bezbožné. Sotva kdo je hotov podstoupit smrt za spravedlivého člověka, i když za takového by se snad někdo odvážil nasadit život.“ (Ř 5,6-7)

V 8. verši je pak zdůrazněno: „Bůh však prokazuje svou lásku k nám tím, že Kristus za nás zemřel, když jsme ještě byli hříšní.“ (Ř 5,8)

A pak následuje 9. verš: „Tím spíše nyní, když jsme byli ospravedlněni prolitím Jeho krve, budeme skrze Něho zachráněni od Božího hněvu!“ Je třeba vědět, že jsme byli ospravedlněni ne něčím menším, ale prolitím Ježíšovy krve! A tím jsme také zachráněni od spravedlivého trestu za naše hříchy, jsme zachráněni od Božího hněvu.

Eucharistie 1 část: Smlouva nová a věčná

Úvod

Ve čtvrtek večer, den před svou smrtí, Ježíš Kristus ustanovil Eucharistii, Nejsvětější svátost. „Když nastala hodina, usedl ke stolu a apoštolové s ním. Řekl jim: “Velice jsem toužil jíst s vámi tohoto beránka, dříve, než budu trpět. Vzal chléb, vzdal díky, lámal a dával jim se slovy: “Toto je mé tělo, které se za vás vydává. To čiňte na mou památku.” A právě tak, když bylo po večeři, vzal kalich a řekl: “Tento kalich je nová smlouva zpečetěná mou krví, která se za vás prolévá.”“

Na druhý den Ježíš na potupném kříži vydal samého sebe v oběť za nás. Je to smlouva nová a věčná, potvrzena Jeho Krví. Ježíšova smrt na Golgotě je projevem největší Boží lásky ke každému z nás.

Svatá Eucharistie (mše svatá) je nekrvavou Obětí, je zpřítomněním Kristovy oběti na Golgotě. Má být centrem našeho života. K tomu je ale zapotřebí, abychom se mši svatou naučili správně prožívat. Tajemství, s nímž se křesťané setkávají ve svátosti Svaté Eucharistie, je má přetvářet v nového člověka: zde přijímají nové srdce i nového ducha, zde se vírou spojují s Kristovou smrtí, prožívají spoluvzkříšení spolu s Ním a sjednocují se s Kristem ve svatém přijímaní.

Dar proroctví

 

a) úvod – Dar proroctví

V listě ke Korinťanům je napsáno: Usilujte o lásku a dychtěte po duchovních darech, nejvíce však, abyste prorokovali.“ (1Kor 14,1-3) Apoštol Pavel dále vysvětluje: „Kdo však prorokuje, mluví lidem k budování, povzbuzení a útěše.“ Tedy při prorokování nejde o nějaké věštění, ale o budování, povzbuzení a útěchu.

Dnes každý obrácený křesťan musí nejvíce dychtit po daru proroctví. Proč? Protože společným pramenem jak Písma, tak i daru proroctví je týž Duch svatý! Duch pravdy!

Vyberte jazyk

Hľadať

Slovo života

„A tak tedy: Jako jediné provinění přineslo odsouzení všem, tak i jediný čin spravedlnosti přinesl všem ospravedlnění a život.“

Ř 5,18 (12. 8 – 26. 8. 2018)