Slovo života – Ř 6,7-8 (21. 10 – 4. 11. 2018)

„Neboť kdo zemřel, je ospravedlněn od hříchu.

Jestliže jsme tedy s Kristem zemřeli, věříme, že s ním také budeme žít.“

Rozjímání nad Ř 6,7-8

„Neboť kdo zemřel, je ospravedlněn od hříchu. Jestliže jsme tedy s Kristem zemřeli, věříme, že s ním také budeme žít.“ 

 Co znamená výrok „kdo zemřel, je ospravedlněn od hříchu“? V tomto textu se nemyslí fyzická smrt, ale duchovní zemřítí síle hříchu, která ovládá člověka. Proto je řečeno, že takový člověk je od hříchu osvobozen. Řecké slovo „dikaiosiné“ (ospravedlněn), které je zde použito, v biblické řeči znamená 1) naplnění vůle Boží, toho, co žádá Bůh; 2) osvobození od hříchu; 3) ospravedlnění člověka Bohem, smíření člověka s Bohem.

ad 1) Bůh žádá, abychom skrze víru a poslušnost Božím přikázáním naplnili vůli Boží.

ad 2) Pokud jsme vírou aktuálně sjednoceni s Ježíšem a plníme Boží přikázání, jsme osvobozeni od hříchu.

ad 3) Ospravedlnění – dikaiosiné – vede ke svobodě a k naplnění vůle Boží, ale znamená i ospravedlnění člověka od jeho hříchů a smíření s Bohem.

Slovo života – Kol 3,1-3 (7. 10. 2018 – 21. 10. 2018)

„Protože jste byli vzkříšeni s Kristem, hledejte to, co je nad vámi,

kde Kristus sedí na pravici Boží. K tomu směřujte, a ne k pozemským věcem.

Zemřeli jste a váš život je skryt spolu s Kristem v Bohu.“

Rozjímání nad Kol 3,1-3

„Protože jste byli vzkříšeni s Kristem, hledejte to, co je nad vámi, kde Kristus sedí na pravici Boží.
K tomu směřujte, a ne k pozemským věcem. Zemřeli jste a váš život je skryt spolu s Kristem v Bohu.“

Je zde pro pokřtěné řečeno jako samozřejmost, že „spolu s Kristem byli vzkříšeni“ – Kdo to chápe a kdo to prožívá? Co to znamená? Opět jde o tajemství víry, o hlubokou pravdu, do níž uvádí Duch svatý maličké, tedy pokorné.

Kristus byl vzkříšen jen jedenkrát, a to v neděli po Velkém pátku, kdy byl ukřižován. Zde hraje roli tajemství víry, kterou nám dává Bůh, a také zaslíbení, které je s ní spojeno. Víra přechází do spojení s Ježíšem, do duchovního spojení, a přechází v agapé, to je v Boží lásku, která nám byla vlita do srdcí skrze Ducha svatého, který nám byl dán (Ř 5,5).

Prorokuj nad Amerikou! (+ video)

1.10.2018

Arcibiskup Carlo Maria Viganò, bývalý nuncius v USA, statečně odhalil zločiny homosexuální sítě na nejvyšších místech v církvi. Jeho odvážný krok pohnul ledy.

Dále však probíhá zákulisní psychologický a duchovní boj s cílem sebezničení Ameriky i ostatních národů podle programu tzv. redukce lidstva. Písmo uvádí: „Náš boj … je proti démonským silám, které vykonávají světovládu v ovzduší“. (Ef 6,10n)

Byzantský katolický patriarchát tímto předává horlivým křesťanům Spojených států zkušenosti z prorocké modlitby, jejímž základem je 37. kapitola proroka Ezechiela. Celé znění prorocké modlitby je uvedeno na webových stránkách patriarchátu (http://vkpatriarhat.org/cz/?p=34134). Vysvětlení nyní zaměřím jen na závěrečná slova: „Prorokuj, Synu člověka, prorokuj k Duchu…“

Slovo života – Ř 6,6 (23. 9. 2018 – 7. 10. 2018)

 „Víme přece, že starý člověk náš byl spolu s ním ukřižován,

aby bylo umrtveno tělo hříchu, a my už hříchu neotročili.

Rozjímání nad Ř 6,6

„Víme přece, že starý člověk náš byl spolu s ním ukřižován, aby bylo umrtveno tělo hříchu, a my už hříchu neotročili.“

V prvních pěti kapitolách listu Římanům se mluví o hříších. V 6. kapitole se mluví o hříchu v jednotném čísle, tedy jako o kořenu, z něhož vycházejí ostatní hříchy. Tím kořenem hříchu je ložisko zla v nás, tedy dědičný hřích či porušená lidská přirozenost, která byla u prvních lidí v ráji infikována hadem, to je ďáblem. Místo toho, aby ve zkoušce stáli věrně v Božím slově, odmítli ho a uvěřili slovu ďáblovu, lži. Tak vešlo ďábelské semeno do lidské přirozenosti. Tím semenem je dědičný hřích, který programuje člověka, aby podlehl postupné entropii, sebezničení morálnímu i duchovnímu, a uvrhl ho do věčné záhuby. To vidíme markantně v dnešní době, kdy lidstvo jako by ztratilo zdravý rozum a masově koná svou vlastní sebevraždu: gender demoralizace spojená s kradením dětí rodičům, technologie bratrovražedných válek, škodlivé vakcíny pro děti, které působí narušení imunitního systému a plodnosti, geneticky modifikované potraviny, léky, které způsobují vyvolání jiných chorob, rozšíření rakoviny, AIDS, destruktivní kultura, jejímž následkem je systematická amoralizace, nezodpovědnost, nárůst zločinnosti, narkomanie.

Slovo života – Ř 6,4

„Byli jsme tedy křtem spolu s ním pohřbeni ve smrt,

abychom – jako Kristus byl vzkříšen z mrtvých slavnou mocí svého Otce –

i my vstoupili na cestu nového života.“

Rozjímání nad Ř 6,4

„Byli jsme tedy křtem spolu s ním pohřbeni ve smrt,
abychom – jako Kristus byl vzkříšen z mrtvých slavnou mocí svého Otce –
i my vstoupili na cestu nového života.“

V tomto verši nám slovo života zdůrazňuje slovo: „pohřbeni“. Když je někdo pohřben, znamená to, že předtím nastala absolutní smrt. Čili pokud jsme sjednoceni aktuálně vírou s Kristovou smrtí, pak hřích v nás, starý člověk, tedy ložisko zla, je mrtvé, nečinné. A právě nyní se otvírá druhé tajemství spojené s křtem: začne v nás působit nový život. To však není život andělský anebo nějaký náš (fiktivní) minulý život, to je život Boží, život Ježíše Krista v nás! Skrze víru a jednotu s Kristovou smrtí dáváme místo Bohu, Ježíši Kristu, aby v nás mohl žít. A to je naše největší důstojnost! Zároveň je to maximálně plodné využití času, který v tomto pozemském životě máme, protože můžeme konat skutky, které mají hodnotu pro věčnost. Mol ani rez je nezkazí ani zloději nám je neukradnou. Pokud žijeme v jednotě s Ježíšem, dáváme prostor, aby v nás On sám prosazoval vůli Boží tak, jak se modlíme v Otčenáši: „Buď vůle Tvá jako v nebi, tak i na zemi“ – v mé duši. Tím současně konáme misii pro záchranu duší. Náš život se stane plodným a jednou obdržíme korunu věčné slávy za to, že jsme přijali Krista, zůstali Mu věrni a realizovali tajemství křtu svatého. To znamená: vcházeli jsme do Kristovy smrti, čili umírali své vlastní vůli a zlým myšlenkám, pocitům a lžím, a chodili v pravdě, v novém životě, tedy dávali prostor, aby v nás Ježíš žil. Celé tajemství křesťanství je v jednom slově, a to ve slově: SPOLU. Tedy Ty a já, Ježíši, spolu, spolu v utrpení, ve smrti, ve vzkříšení a nakonec v Boží slávě. Spolu – Ty a já. Nyní a tu.

Slovo života – Ř 6,3 (26. 8 – 9. 9. 2018)

„Nevíte snad, že všichni, kteří jsme pokřtěni v Krista Ježíše,

byli jsme pokřtěni v jeho smrt?“

Rozjímání nad Ř 6,3

„Nevíte snad, že všichni, kteří jsme pokřtěni v Krista Ježíše, byli jsme pokřtěni v jeho smrt?“

V 5. kapitole listu Římanům se několikrát opakuje, že skrze jednoho člověka přišel hřích a skrze druhého přišla milost – vykoupení. Konkrétně 12. verš uvádí: „Skrze jednoho člověka vešel do světa hřích a skrze hřích smrt, tak také smrt přešla na všechny lidi, poněvadž všichni zhřešili.“ A v 15. verši je napsáno: „Proviněním toho jediného, totiž Adama, mnozí propadli smrti; oč spíše zahrnula mnohé Boží milost, milost darovaná v jediném člověku, Ježíši Kristu.“

Zde se zdůrazňuje, že Ježíš je člověk, tedy že Bůh vzal na sebe naši lidskou přirozenost. Samozřejmě, na jiných místech Písma je zase zdůrazňováno jeho božství. Ježíš je pravý Bůh a pravý člověk. Bludaři a heretici se snaží útočit buď na Kristovo božství tím, že vzbuzují dojem, jako by byl pouze člověk, anebo naopak někteří heretici záměrně zdůrazňují, že Ježíš je Bůh, a tvrdí, že člověčenství měl jenom zdánlivé.

Slovo otce patriarchy Eliáše o novém srdci

Hospodin skrze proroka Ezechiela i tobě říká: „Dám vám (ti) nové srdce!“ (Ez 36,26) Bůh slibuje, že tuto duchovní transplantaci učiní On sám. Co máme dělat my? Nic, jenom přijmout. Podepsat „pozitivní revers“ a učinit se naprosto nemohoucím, spoluukřižovaným s Kristem.

Buď jako ten, kdo leží na operačním stole a nechá se operovat lékařem, odborníkem. Není třeba Bohu radit, jak a co má dělat. On sám to učiní a nikdo jiný. Ty Mu jen dovol, aby se tě mohl neviditelně, ale skutečně dotknout.

Zde stojíme před velkým tajemstvím. Rozum se mu vzpírá a chce ho pochopit na základě hmotných představ. Avšak tu je nutné se sklonit a tuto duchovní realitu přijmout vírou. Neposkvrněné nové srdce není hmotný orgán, ale nové duchovní centrum, které můžeme přijmout a otevřít se mu jedině vírou. Je to území, kde už neplatí zákony hříchu, ale zákony Ducha milosti (srov. Ř 8,2). Je jako velvyslanectví jiného státu, jiného království, kde vládne a kraluje Ježíš.

Slovo života – Ř 5,18 (12. 8 – 26. 8. 2018)

„A tak tedy: Jako jediné provinění přineslo odsouzení všem,

tak i jediný čin spravedlnosti přinesl všem ospravedlnění a život.“

Rozjímání nad Ř 5,18

A tak tedy: Jako jediné provinění přineslo odsouzení všem,
tak i jediný čin spravedlnosti přinesl všem ospravedlnění a život.

Zde je znovu zdůrazněno: jediné provinění Adama přineslo odsouzení všem jeho potomkům. Ale na druhé straně zase jediný čin spravedlnosti jiného Adama, Ježíše Krista, přinesl všem ospravedlnění a život. Je tu však jeden problém. Kristus zemřel za všechny lidi, ale ne všichni budou spaseni. Aby byli spaseni, musí si svůj hřích přiznat před sebou i před Bohem a vírou přijmout ospravedlnění a život, které jsou nám dány skrze Ježíšův čin spravedlnosti. Boží Syn spravedlivě zaplatil na dřevě kříže za všechny naše hříchy. Proto podmínkou přijetí tohoto ospravedlnění, které nám Ježíš získal na kříži, je pravdivé pokání spojené s vírou, že Ježíš je Boží Syn, pravdivý Spasitel a že opravdu zemřel i za moje konkrétní hříchy. Já Mu ty hříchy odevzdávám a přijímám s vírou v duchu pod křížem Jeho odpuštění.

Slovo života – Ř 5,15 (29. 7 – 12. 8. 2018)

„S milostí tomu však není tak jako s proviněním.

Proviněním toho jediného, totiž Adama, mnozí propadli smrti;

oč spíše zahrnula mnohé Boží milost,

milost darovaná v jediném člověku, Ježíši Kristu.“

Vyberte jazyk

Hľadať

Slovo života

„Neboť kdo zemřel, je ospravedlněn od hříchu. Jestliže jsme tedy s Kristem zemřeli, věříme, že s ním také budeme žít.“

Ř 6,7-8 (21. 10 – 4. 11. 2018)