Emauzy

 

a) úvod – Emauzy

Co prožívali učedníci, když vyšli z Jeruzaléma a když se k nim připojil Ježíš, kterého však nepoznali? Ježíš jim nejprve klade otázky: „O čem spolu rozmlouváte? Proč jste plni smutku?“ Jeden z nich, Kleofáš, Mu řekl: „Ty jsi asi jediný z Jeruzaléma, který nevíš, co se tu v těchto dnech stalo.“ On se zeptal: „A co se stalo?“ Odpověděli Mu: „Ježíše Nazaretského, který byl prorok, mocný slovem i skutkem před Bohem i přede vším lidem, naši velekněží vydali, aby byl odsouzen na smrt… a my jsme doufali, že On je ten, který má vykoupit Izrael.“ A pak učedníci zvěstují, že slyšeli, že ženy viděly anděly, kteří říkali, že je živý. Ježíš jim řekl: „Jak jste nechápaví. To je vám tak těžké uvěřit všemu, co mluvili proroci? Což neměl Mesiáš to vše vytrpět a tak vejít do své slávy?“ Potom začal od Mojžíše a všech proroků a vykládal jim vše, co se na něj vztahovalo. Jejich srdce hořela, když jim vykládal Písmo. Brzy nato se jim při lámání chleba otevřely oči a oni Ho poznali, ale On zmizel jejich zrakům.

Slovo života – 1Kor 15,3-5 (8. 4 – 22. 4. 2018)

„Odevzdal jsem vám především, co jsem sám přijal,

že Kristus zemřel za naše hříchy podle Písem a byl pohřben;

byl vzkříšen třetího dne podle Písem,

ukázal se Petrovi, potom Dvanácti.“

Rozjímání nad 1Kor 15,3-5

Odevzdal jsem vám především, co jsem sám přijal, že Kristus zemřel za naše hříchy podle Písem a byl pohřben; byl vzkříšen třetího dne podle Písem, ukázal se Petrovi, potom Dvanácti.

 Apoštol Pavel v listě do Korintu mluví o vzkříšení z mrtvých.

Píše: „Chci vám připomenout, bratři, evangelium, které jsem vám zvěstoval, které jste přijali, které je základem, na němž stojíte, a skrze něž docházíte spásy, držíte-li se ho tak, jak jsem vám ho zvěstoval.“ (1Kor 15,1-2) Pak apoštol vyjmenovává, že Ježíš se ukázal Petrovi a Dvanácti a pokračuje: „Potom se ukázal více než pěti stům bratří najednou, většina z nich je dosud naživu. Někteří však zemřeli.“

Tradice říká, že Ježíš se nejprve ukázal své matce, během neděle vzkříšení pak Marii Magdaléně, dále ženám, Petrovi, odpoledne učedníkům, kteří šli do Emaus, a pak ještě večer apoštolům, kteří se shromáždili ve večeřadle. Za týden se znovu ukázal apoštolům, když už s nimi byl i apoštol Tomáš. Potom šli apoštolé do Galileje a tam se jim Ježíš ukázal u Genezaretského jezera; bylo to brzy ráno. V rozhovoru se obrátil obzvlášť na apoštola Petra, kterému předal moc být vrchním pastýřem nad Jeho stádem. Pak se ukázal pěti stům bratřím.

Kristovo vzkříšení

 

V duchu vidíme kamenný hrob na Golgotě. V noci ze soboty na neděli jej hlídají římští vojáci. Přední kněží a farizeové řekli o mrtvém Ježíši Pilátovi: „Když ještě žil, řekl, že třetího dne vstane z mrtvých. Rozkaž tedy hlídat hrob.“ (Mt 27,63-65)

Noc je tichá. Co se děje v duchovní oblasti? Ježíšův duch sestoupil po Jeho smrti z Otcových rukou do místa zvaného šeol, neboli hádés (podsvětí). Na tomto místě zlomil vládu anděla, který držel v zajetí duchy zemřelých. V apoštolském vyznání víry se hovoří: Kristus „sestoupil do pekel” (šeolu). Potom vystoupil z oblasti šeolu do oblasti tohoto časného světa. V té chvíli bylo vzkříšeno a proměněno i Jeho tělo, které doposud leželo v hrobě. Toto proměněné tělo prošlo kamenným hrobem, protože už nepodléhá fyzickým zákonitostem.

Ježíšova cesta na smrt (Z Getsemane na Golgotu)

Rozjímání

(Jedna sloka postní písně)

1. Ježíš umývá apoštolům nohy: Ve čtvrtek večer je Ježíš spolu s apoštoly ve večeřadle. Velikonoční svátky jsou spojeny s obřadem obětování beránka a s velikonoční večeří. Tyto svátky vyjadřují vyjití Izraele z otroctví egyptského faraóna. Ježíš přišel, aby vysvobodil lidstvo z otroctví hříchu a ďábla.

Na počátku Ježíš umyl apoštolům nohy. Tím jim dal příklad pokory a lásky. Varuje je před zradou, za níž je ďábel. Ježíš dal příklad pokory. Nad ďáblem může zvítězit jen člověk pokorný. Pokora je pravda a ta osvobozuje. Ježíš řekl: „Učte se ode mne, neboť jsme pokorný srdcem.“ Máme se učit od Něho. Máme Jeho následovat, tedy v drobných gestech a skutcích se máme učit pokoře, pravdivosti vůči Bohu i lidem.

(Pane Ježíši Kriste, smiluj se nade mnou! /3x/ *)

Z Getsemane na Golgotu (křížová cesta)

a) 5 minut – úvod

Zatčení: Apoštol zrádce přivedl do Getsemane vojáky a chrámovou stráž s pochodněmi. Přistoupil k Ježíši a zrádně Ho políbil. Vojáci se pak Ježíše zmocnili.

Před Annášem: Přivedli Ho k veleknězi Annášovi. Ten se Ho vyptával na mnohé. Jeden ze strážců udeřil Ježíše do tváře.

Před Kajfášem: Annáš poslal spoutaného Ježíše k veleknězi Kaifášovi. Kaifáš řekl: „Zapřísahám tě při živém Bohu, abys nám řekl, jsi-li Mesiáš, Syn Boží“. Ježíš odpověděl: „Ty sám jsi to řekl.“ Velekněz roztrhl svá roucha a zvolal: „Rouhal se!“ Zástup začal křičet: „Hoden je smrti!“ Začali Ježíšovi plivat do obličeje a bít Ho po hlavě.

Zapření Krista: Petr seděl venku na nádvoří. Zde třikrát zapřel Krista s přísahou: „Neznám toho člověka.“ Když kohout zakokrhal, vyšel ven a hořce plakal.

Poslední večeře a Getsemany (rozjímání)

Poslední večeře

 

a) 5 minut – úvod

Ve čtvrtek večer je Ježíš spolu s apoštoly ve večeřadle. Velikonoční svátky jsou spojeny s obřadem obětování beránka a s velikonoční večeří. Tyto svátky vyjadřují vyjití Izraele z otroctví egyptského faraóna. Ježíš přišel, aby vysvobodil lidstvo z otroctví hříchu a ďábla.

Na počátku Ježíš umyl apoštolům nohy. Tím jim dal jim příklad pokory a lásky. Varuje je před zradou, za níž je ďábel.

Dále Ježíš mluví o lásce: „Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo dá život za své bratry.“

Ježíš mluví o Duchu svatém: „Ještě bych vám měl mnoho mluvit, ale nesnesli byste to nyní. Až přijde Duch svatý, On vás uvede do plné pravdy.“

Slovo života – Gal 3,11 (25. 3 – 8. 4. 2018)

„Je jasné, že nikdo není před Bohem ospravedlněn na základě zákona,

neboť čteme: ‚Spravedlivý bude živ z víry.‘“

Rozjímání nad Gal 3,11

Je jasné, že nikdo není před Bohem ospravedlněn na základě zákona, neboť čteme: ‚Spravedlivý bude živ z víry.‘ 

Zde je jasně řečeno, že nikdo nebude ospravedlněn na základě zákona, a je zdůrazněno, že spravedlivý bude žít z víry. Uvědomme si znovu termín spravedlivý jak z přirozeného pohledu, tak z pohledu Písma. Spravedlivý je ten, který dává každému to, co mu patří; Bohu, co patří Bohu, bližnímu, co patří bližnímu, a sobě, co patří jemu.

Když nám Bůh projevuje lásku, je nespravedlností odplácet ji nezájmem. Pán Ježíš za nás vydal svůj život na kříži a my Mu odplácíme bojkotem a nevěrou. To je nespravedlnost. Máme být spravedliví – vděčností a láskou mu odplácet Jeho velkou lásku.

Z pohledu víry se slovem spravedlnost myslí také ospravedlnění nebo očištění od různých nespravedlností a hříchů. Ospravedlnění docházíme skrze víru; ne svými skutky, ale vírou, která je spojena s přiznáním svých vin před Bohem. Vírou se sjednocujeme s Kristovou smrtí na kříži, tedy každý osobně věříme Božímu slovu, že Ježíš zemřel i za všechny moje hříchy a pokud chodím ve světle, Jeho krev mě očišťuje od každého hříchu (srov. 1J 1,7-9).

Slovo života – Gal 3,8 (11. 3 – 25. 3. 2018)

„Protože se v Písmu předvídá, že Bůh na základě víry ospravedlní

pohanské národy, dostal už Abraham zaslíbení:

‚V tobě dojdou požehnání všechny národy.‘“

Rozjímání nad Gal 3,8

Protože se v Písmu předvídá, že Bůh na základě víry ospravedlní pohanské národy,
dostal už Abraham zaslíbení: ‚V tobě dojdou požehnání všechny národy.‘

Na 6. a 7. verš, kde se hovoří o ospravedlnění z víry, navazuje verš 8. Je řečeno, že Písmo předvídá, že Bůh na základě víry ospravedlní pohanské národy. Příkladem je samotný Abraham, který byl pohan, ale uvěřil Bohu, uvěřil v Jeho všemohoucnost a přijal Boha jako svého nejvyššího Pána a podřídil Mu svůj život. Přijal jako normu morální zákony, které Bůh vložil do srdce člověka skrze svědomí. V tomto je Abraham příkladem pro pohanské národy. Pokud budou mít Abrahamovu víru, Bůh pohanské národy ospravedlní; to už Abrahamovi zaslíbil slovy: „V tobě dojdou požehnání všechny národy.“ Jenže musíme rozlišovat pohany typu Abrahama a pohany, kteří přijali náboženské systémy, které je blokují a jsou největší překážkou abrahámovské víry, protože pohany nutí, aby uctívali ne jednoho nejvyššího Boha jako Stvořitele a Nejvyššího Zákonodárce, ale aby uctívali démony.

Slovo života – Gal 3,6-7 (25. 2 – 11. 3. 2018)

„Pamatujte, jak Abraham ‘uvěřil Bohu a bylo mu to počteno za spravedlnost.’

Vězte tedy, že ti, kteří jsou z víry, ti jsou synové Abrahamovi.“

Rozjímání nad Gal 3,6-7

Pamatujte, jak Abraham ‘uvěřil Bohu a bylo mu to počteno za spravedlnost.’
Vězte tedy, že ti, kteří jsou z víry, ti jsou synové Abrahamovi.

Před 6. a 7. veršem se v 5. verši píše: „Ten, který vám udílí Ducha a působí mezi vámi mocné činy, činí tak proto, že plníte zákon, nebo proto, že jste uslyšeli a uvěřili?“ Znovu zde apoštol zdůrazňuje, že mocné činy i zázraky, které činí Bůh, nečiní proto, že plníme zákon, ale proto, že jsme uvěřili a ve víře stojíme. Písmo jasně zdůrazňuje, že se nesmíme domnívat, že proto, že se svými silami snažíme plnit zákon, nás Bůh ospravedlňuje. To bychom se mýlili, stejně jako kdybychom si mysleli, že proto nám dává Ducha Božího.

Apoštol pak v 6. verši pokračuje: „Pohleďte na Abraháma, uvěřil Bohu a bylo mu to připočteno za spravedlnost.“ Apoštol znovu ukazuje na Abraháma, který je kladen jako vzor víry. On uvěřil Bohu, uvěřil v Boží všemohoucnost, a v této víře stál i přes velké zkoušky. Víra mu byla připočtena za spravedlnost, tedy skrze víru byl ospravedlněn ze svých hříchů. Apoštol v 7. verši pokračuje: „Vězte tedy, že ti, kteří jsou z víry, ti jsou synové Abrahamovi.“

Slovo života – Gal 3,2-3 (11. 2 – 25. 2. 2018)

„Chtěl bych se od vás dozvědět jen toto:

Přijali jste Ducha na základě skutků Zákona, anebo na základě slyšení víry?

Jste vskutku tak nemoudří? Když jste začali Duchem, dokončujete nyní tělem?“

Rozjímání nad Gal 3,2-3

Chtěl bych se od vás dozvědět jen toto: Přijali jste Ducha na základě skutků Zákona,
 anebo na základě slyšení víry? Jste vskutku tak nemoudří? 
Když jste začali Duchem, dokončujete nyní tělem?

Třetí kapitola listu Galaťanům začíná slovy: „Vy pošetilí Galaťané, kdo vás to obloudil, vždyť vám byl tak jasně postaven před oči Ježíš Kristus ukřižovaný!” A pak následuje verš 2. a 3.: „Chtěl bych se od vás dozvědět jen toto: Přijali jste Ducha na základě skutků Zákona, anebo na základě slyšení víry?“

Ve 2. kapitole apoštol ukazuje na to, že ospravedlnění není ze skutků zákona, ale z víry v Krista (Gal 2,16) a pokud by někdo chtěl dosáhnut ospravedlnění skrze zákon, Kristova smrt by byla zbytečná (Gal 2,21). Tedy k ospravedlnění je nutná víra v Krista Ježíše. A nyní apoštol ukazuje, že tato víra v Krista je nutná i k tomu, aby člověk přijal v plnosti Ducha Božího tak, jak Ho přijali apoštolé v den Letnic. Objasňuje, že Ducha Božího nedostane za skutky zákona, ale opět jen a jen skrze víru v Ježíše.

Vyberte jazyk

Hľadať

Slovo života

„Odevzdal jsem vám především, co jsem sám přijal, že Kristus zemřel za naše hříchy podle Písem a byl pohřben; byl vzkříšen třetího dne podle Písem, ukázal se Petrovi, potom Dvanácti.“

1Kor 15,3-5 (8. 4 – 22. 4. 2018)