Úcta k Matce Boží

7.8.2019

Otázka: Jaká je pravá úcta k Panně Marii?

Odpověď: Pravá úcta k Panně Marii je ta, která je plně biblická a vede ke Kristu. Falešná úcta je protibiblická a od Krista odvádí.

Panna Maria o sobě řekla: „Jsem otrokyně Pána“ – Hé dúlé Kyriú (Lk 1,38.48). Z přirozenosti jsme jako děti Evy otroky hříchu. Jako děti Marie se stáváme otroky Pána. Apoštol říká: „Jsme otroky toho, koho posloucháme.“ (Ř 6,16) Být otrokem Pána přináší svobodu od hříchu.

Narození Přesvaté Bohorodičky

8 (21). V září slavíme svátek Narození Panny Marie. Jak děti slaví narozeniny své matky? Přijdou k ní, dají jí nějaký dárek, přinesou květy. Když dávají ten dárek, tak čekají, že máma jim také něco dá – nějaké bonbóny nebo něco sladkého. A mají z toho radost.

Když Ježíš umíral na Golgotě, tak řekl učedníkovi: Hle, tvá Matka! Přesvatá Bohorodička je matkou Ježíše Krista, ale je i tvojí matkou. On ji na kříži, v poslední hodině svého života, dal za Matku každému z nás. Prožíváme radost z toho, že slavíme narození Ježíšovy i naší Matky.

Když Adam s Evou zhřešili neposlušností a přišel první hřích, tak jakoby celá zem byla zahalena do temnoty, jakoby démoni okupovali vládu nad celou zemí a lidé jsou v  temnotě, jakoby ve vězení, v koncentračním táboře, ale modlí se a prosí Boha o vysvobození. Kolik staletí uplynulo, než se  naplnil čas! A teď přichází naděje – Bůh sám přijde a zachrání lidi. A počátek té naděje je, že Bůh dává pro svého Syna Ježíše Krista Bohorodičku, tu která byla uchráněna dědičného hříchu, která se narodí z neplodné stařičké Anny. Bůh ji dává za Matku pro svého Syna a také za Matku nás všech. Ona je živým svatostánkem. V ní se Slovo stane tělem, samotný Bůh vezme na sebe lidskou přirozenost.

Dědičný hřích a osvobození v Kristu – 2. část

1.8.2019

Tajemství dědičného hříchu je možné pochopit jenom ve vztahu ke Kristově smrti a vzkříšení. Boží slovo nám ukazuje na dvě protichůdné polarity – na Adama a na Krista. Kdo zůstává v Adamovi, je ve smrti a otroctví. Kdo vchází do Kristovy smrti, ten má nový život a pravou svobodu.

My jsme se narodily jako děti Adamovy bez Božího života. Pokud se znovu nenarodíme a zůstaneme v tomto stavu duchovní smrti, budeme věčně zavrženi. Ježíš řekl: „Musíte se znovu narodit. Co se narodilo z těla, je tělo, co se narodilo z Ducha, je duch.“ (J 3,6n) Jak se máme znovu narodit? Jde o přijetí Pána Ježíše do svého života skrze metanoiu a víru! „Těm, kteří ho přijali, dal moc stát se Božími dětmi.“ (J 1,12)

Slovo otce Patriarchy Eliáše ke svátku Proměnění Páně

Ježíš vzal s sebou Petra a Jakuba a jeho bratra Jana a vyvedl je na vysokou horu, kde byli sami.  A byl proměněn před jejich očima; jeho tvář zářila jako slunce a jeho šat byl oslnivě bílý.  A hle, zjevil se jim Mojžíš a Eliáš, jak s ním rozmlouvají. … a hle, světlý oblak je zastínil a z oblaku promluvil hlas: “Toto jest můj milovaný Syn, kterého jsem si vyvolil; toho poslouchejte.” (Mt 17,1-5)

Tři učedníci, Petr, Jakub a Jan, byli svědky Ježíšova proměnění na hoře Tábor v Galileji. Zazářilo jim Ježíšovo Božství. Pro ně to byla veliká zkušenost. Ježíš na konci 16 kapitoly říká: „Amen, pravím vám, že někteří z těch, kteří tu stojí, neokusí smrti, dokud nespatří Syna člověka přicházejícího se svým královstvím.” (Mt 16,28) Na hoře Tábor pak uviděli záblesk Ježíšovi slávy.

Člověk si může myslet: Kdybych já měl nějaké vidění, moje víra by se tím prohloubila. Ale vidíme, jaký vliv mělo to vidění na apoštoly. Za několik dní na Olivetské hoře v Getsemane se tito tři učedníci měli modlit s Ježíšem, měli zůstat s Ním v Jeho opuštěnosti, kdy volal: Otče můj, je-li možné, ať mne mine tento kalich; avšak ne jak já chci, ale jak ty chceš.“ (Mt 26,39)

Dědičný hřích a osvobození v Kristu – 1. část

31. 7. 2019

Chtěli bychom upozornit na aktuální témata, která jsou nutně spojena s pravdivou obnovou církve. Je to otázka dědičného hříchu a Kristovy smrti na kříži.

Prvním hříchem se vtělila lež a s ní i duchovní smrt. Člověk se nestal jako bůh, ale od té doby nosí v sobě bůžka, ego. Člověk přestal respektovat Boha i objektivní pravdu. Má svou subjektivní pravdu a subjektivní dobro, které ho však táhne do zavržení. Prosazuje pod pozitivním názvem všechno to „své“ a ve své pýše se staví nad Boha. Ježíš říká: „Kdo hřeší, je otrok hříchu.“ (J 8,34) Toto otroctví ale ve své duchovní slepotě pokládá za své dobro.

Ortopraxe kontra Amazonie – část 4.

29. 7. 2019

To, že žiješ a dýcháš, je objektivní realita. Přijde ale realita smrti a vydechneš naposledy. Zatím nebyla ani jedna výjimka! Máš jistotu, že i tebe čeká smrt. Rovněž realitou je tento svět i celý vesmír se svým řádem a se svým tajemstvím i různými stupni života. Další realitou je protiklad v tobě samém. Toužíš po štěstí, po lásce a dokonalém dobru. Sám ale vidíš, že konáš zlo, ubližuješ druhým i sobě a jsi nespokojený a nešťastný. Toužíš po svobodě, ale sám se nedokážeš zbavit ani nejmenší závislosti vyplývající z tvého egoismu. I když se vlastní silou či nějakou technikou zbavíš malé závislosti, dřív či později padneš do větší. Zjišťuješ, že je v tobě ložisko zla a to vidíš i u druhých. A to je také důvod všech hádek, nevraživostí, nespravedlností, rozbitých rodin, opuštěných dětí, zločinů, vražd a válek.

Znáš smysl svého života, a co bude po smrti? Znáš smysl svého utrpení tělesného i duševního?

Ortopraxe kontra Amazonie – část 3.

27.7.2019

Začátkem 60. let začala invaze neopohanství a neomodernismu. II. Vaticanum přesto odmítlo pokání i Ducha pravdy a otevřelo církev aggiornamentem duchu světa. Pokoncilní duch proto nevaroval před invazí pohanského hinduismu s jógou ani před amorálností. Bez koncilu by dnes nemohla být ani Synoda o Amazonii. Synoda vede už k totálnímu přechodu na neopohanskou církev antikrista, anticírkev New Age.

Slovo patriarchy Eliáše na svátek Makabejských mučedníků

Velmi pěkným příkladem věrnosti Bohu a Jeho přikázáním je sedm Makabejských mučedníků a jejich matka. V 2. knize Makabejských, v 7. Kapitole, je napsáno: „Stalo se, že bylo zajato sedm bratrů i s matkou, a král, aby je donutil jíst jim zakázané vepřové maso, chtěl toho dosáhnout mučením biči a řemeny…“ –aby přestoupili Boží zákony. Jak reagovali zajatí? „Jeden z bratrů prohlásil jménem všech:‚Co chceš na nás vyzvídat, co se chceš dozvědět? Jsme připraveni raději zemřít než překročit zákony otců.‘“A zákony otců byly Boží zákony. Král se na takovou řeč rozhněval a poručil rozpálit pánve a kotle. Jakmile byly rozpáleny, nařídil, aby tomu, co mluvil, vyřízli jazyk a stáhli kůži z hlavy, jak to dělají Skythové, a zohavili jej; ostatní bratři a matka museli přihlížet. Potom nařídil, aby ho na celém těle zmrzačeného, ale ještě živého, donesli k ohni a pálili na pánvi. Když se z pánve valil hustý dým, ostatní s matkou se navzájem povzbuzovali

Ortopraxe kontra Amazonie – část 2.

22. 7. 2019

Je už veřejně známo, že Instrumentum Laboris Synody o Amazonii je záměrnou likvidací křesťanství. V médiích je autoritami nazván herezí, apostazí a stupidností! Dozrál čas, aby každý kněz a biskup přestal v liturgii zmiňovat jméno heretika a dělal všechno pro jeho odstranění z papežského úřadu, který nezákonně okupuje. K rezignaci Bergoglia už před rokem vyzval arcib. C. M. Viganò.

Ortopraxe kontra Amazonie. část 1.

20. 7. 2019

Program Amazonie, prosazovaný pseudopapežem Františkem a jeho spolupracovníky, vede k sebezničení církve. Jde o přijetí ducha pohanství, spojeného s amorálností a s pseudoduchovnem, skrytě uctívajícím satana. V krátkém dopise pod názvem „Zhoubný nádor německé teologie v církvi“ a rovněž v dopise „II. Vaticanum byl a je heretický“ je stručně ukázáno na dva otrávené kořeny, kterým je modernismus a synkretismus. Zároveň je zopakován požadavek na odstoupení heretického papeže a nastolení pravověrného. Jeho prvořadým úkolem bude reforma církve skrze pravdivé pokání.

II. Vaticanum byl a je heretický

15. 7. 2019

Ježíš říká: „Po ovoci se pozná strom: špatný strom nemůže nést dobré ovoce.“ (Mt 7,18) Realizací dokumentu II. vatikánského koncilu, především pod heslem „úcta k jiným náboženstvím,“ došlo k masovému rozšíření pohanství v křesťanských národech. Mnozí řeholní představení začali zvát buddhisty a hinduisty do svých klášterů. Tato pseudomisie, založená na synkretismu II. Vaticana, je vzpourou proti Bohu. Přinesla s sebou invazi pseudokultury, za níž je duch narkomanie a sexuálních zvráceností. V podstatě jde o úctu k démonům a k satanu! Aggiornamento zvěstuje jiného Ježíše, jiného ducha a jiné evangelium (srov. 2 Kor 11,4).

Postoj Božího slova k pohanství je jasný. Je vyjádřen v 1. přikázání: „Nebudeš mít jiných bohů a nebudeš je uctívat!“ (Dt 5,6-9) Protikladem jsou dokumenty II. Vaticana.

Rezignace Františka a jeho falešný prorok Schneider

22. 6. 2019

Světící biskup Schneider napsal 20. března 2019 pojednání pod názvem „K otázce heretického papeže“. Vychází z absurdního předpokladu, že heretický papež nemůže být v žádném případě zbaven úřadu. Dokonce tvrdí, že i kdyby se dopustil největších herezí a nejhorších morálních zvráceností, musí – podle něj – zůstat v úřadu. Tento Schneiderův názor je proti Písmu svatému, Gal 1,8-9, proti věroučné bule Pavla IV. i proti tvrzení mnohých světců. Ke své teorii používá manipulační přirovnání.

Anathema – ochrana evangelia a trest za hereze

20. 6. 2019

Co je dle Písma anathema? Je to vyloučení z Tajemného Těla Kristova – církve – za hlásání jiného evangelia (Gal 1,8-9). Jiné evangelium jsou hereze, které ničí podstatu spasitelné víry.

Pod termínem církev se myslí zevnější struktura, tedy církevní organizace, a zároveň i vnitřní organismus – Tajemné Tělo Kristovo.

Kristovo nanebevstoupení a naše spoluúčast v něm

Čteme Sk 1,6-12, J 14,1-4

Ježíš nám rezervoval místo v nebi. Je to naše místo. Tam je náš domov, naše vlast. Nejlepší by bylo, abychom na to místo šli hned v hodině smrti. Abychom se netrápili někde v očistci pro naši lhostejnost, vlažnost a slabou víru. Má v nás hořet oheň horlivosti, abychom v hodině smrti byli uchráněni od jiného ohně. Každý den v 15:00 vzbuďme dokonalou lítost opakováním jména Ježíšova: „Ježíši, Ježíši, smiluj se nade mnou!“ Máme milovat Ježíše a uvědomovat si, co pro nás udělal. Žít tak, abychom mohli říct jako sv. Pavel: Dobrý boj jsem bojoval, běh jsem dokončil, víru zachoval. Nyní je pro mne připraven věnec spravedlnosti, který mi dá v onen den Pán, ten spravedlivý soudce. A nejen mně, nýbrž všem, kdo s láskou čekají na jeho příchod. (2Tim 4,7-8) Čtyřicátý den po svém vzkříšení Ježíš vystupuje do nebe, kde nám rezervuje místo. Je třeba si uvědomit, že nebe je naším domovem, naší otčinou. Můžeme prožívat tuto realitu: vidět Krista na Olivové hoře, jak se ukazuje apoštolům. Je tam i Přesvatá Bohorodička.

Nesesmilníš – Písmo a Tradice

19. 2. 2019

Současná genderová ideologie, spojená s prosazováním tzv. LGBTQ, diametrálně protiřečí Duchu a liteře Písma i Tradici. Omlouvání tohoto hříchu v Katechismu 2358-59 i Františkovo líbání nohou transgenderům vede k masovému šíření zvrácenosti.

Vyberte jazyk

Hľadať

Slovo života

„Neboť co bylo Zákonu nemožné, protože byl bezmocný kvůli tělu, to učinil Bůh, když poslal svého Syna v podobnosti těla hříchu a jako oběť za hřích a odsoudil hřích v těle“.

Ř 8,3 (6. 10. – 22. 10. 2019)