Eucharistie 1 část: Smlouva nová a věčná

Úvod

Ve čtvrtek večer, den před svou smrtí, Ježíš Kristus ustanovil Eucharistii, Nejsvětější svátost. „Když nastala hodina, usedl ke stolu a apoštolové s ním. Řekl jim: “Velice jsem toužil jíst s vámi tohoto beránka, dříve, než budu trpět. Vzal chléb, vzdal díky, lámal a dával jim se slovy: “Toto je mé tělo, které se za vás vydává. To čiňte na mou památku.” A právě tak, když bylo po večeři, vzal kalich a řekl: “Tento kalich je nová smlouva zpečetěná mou krví, která se za vás prolévá.”“

Na druhý den Ježíš na potupném kříži vydal samého sebe v oběť za nás. Je to smlouva nová a věčná, potvrzena Jeho Krví. Ježíšova smrt na Golgotě je projevem největší Boží lásky ke každému z nás.

Svatá Eucharistie (mše svatá) je nekrvavou Obětí, je zpřítomněním Kristovy oběti na Golgotě. Má být centrem našeho života. K tomu je ale zapotřebí, abychom se mši svatou naučili správně prožívat. Tajemství, s nímž se křesťané setkávají ve svátosti Svaté Eucharistie, je má přetvářet v nového člověka: zde přijímají nové srdce i nového ducha, zde se vírou spojují s Kristovou smrtí, prožívají spoluvzkříšení spolu s Ním a sjednocují se s Kristem ve svatém přijímaní.

Slovo otce patriarchy Eliáše na neděli Všech svatých

První neděle po Letnicích je ve východním obřadu zasvěcena všem svatým. Jde především o mučedníky, k nimž Církev později přiřadila také apoštoly, biskupy, askety, řeholníky a řeholnice.

Dnes si připomínáme veliký příklad těchto mužů, žen a dětí z dávnější i blízké minulosti, kteří jsou hrdiny víry a jsou nám vzorem života víry, čisté lásky k Bohu, k bližním i k národu.

Dnes se nám však bohužel nabízejí jiné vzory, především mladé generaci, a to negativní. Vidíme různé rockové zpěváky, kteří užívají narkotika, a pak umírají na následky svého nevázaného, zlého způsobu života. Toto rozhodně není příklad k následování, protože přináší nejen peklo na zemi, ale také peklo po smrti. Svatí jsou v nebi. Tím, že jsme přijali Pána Ježíše za svého Spasitele a Pána, jsme se narodili do Boží rodiny.

Otevřený dopis řediteli Národního divadla Brno, řediteli divadla Husa na provázku a propagátorům divadelního představení potupujícího Ježíše Krista

20.4.2018

Tento otevřený list je reakcí na váš úmysl uvést divadelní představení „Naše násilí, vaše násilí“, v němž se zobrazuje scéna rouhavého charakteru, hrubě urážející osobu Ježíše Krista.

Kdyby někdo chladnokrevně znásilnil Vaši dceru, patřil by před soud a do vězení. Ale ani tento spravedlivý trest pro zločince by neodstranil z duše Vaší dcery trauma, které ji bude provázet celý život. Vás, jako otce, by denně sžíralo potupení a utrpení Vaší dcery.

Ježíš Kristus přinesl vzor nejdokonalejšího mravního a ctnostného života.On ustanovil zákon zakazující znásilnění, cizoložství anebo jakoukoliv sexuální zvrácenost.

On shrnul celý Zákon do dvou přikázání: „Miluj svého Boha celým svým srdcem, celou svou duší a ze všech svých sil a bližního jako sebe samého.“

Ježíšova Matka – testament z kříže

Jaký je vztah našeho patriarchátu k Ježíšově Matce?

Plně biblický, ve shodě s celou církevní tradicí. Ježíš je pravým Bohem a Maria je matkou Boha – Bohorodičkou – Theotokos. Tak to vyhlásil koncil v Efezu r. 431. Plně si od každého, kdo přijal Ježíše, zaslouží zvláštní úctu, jak stanoví Písmo: „Budou mě blahoslavit všechna pokolení.“ (Lk 1,48)

Kritický pohled na papežství

Kritický pohled na papežství nemá za cíl jeho likvidaci, jak o to usilují někteří kardinálové a liberální teologové. Má za cíl jeho očištění.

Jak chápal papežství apoštol Petr i jeho nástupci v prvních třech stoletích? Tak, že na prvním místě sami svědčili o Kristu jako mučedníci. Ježíš je Boží Syn, zemřel za naše hříchy a jako Bůh vstal historicky a reálně z mrtvých. V nikom jiném není spásy (Sk 4,12).

Kněžím

24. 3. 2018

Drahý bratře v kněžské službě,

není podstatné, zda mě osobně znáš či neznáš, podstatné je, abys znal svého Pána, který za Tebe zemřel na kříži a který Tě povolal podobně jako apoštoly slovy: „Pojď za mnou!“ Ty jsi šel: gymnázium, seminář, kněžské svěcení a pastorační služba. Uprostřed všech starostí si polož otázku: Kde je Ježíš? Ty pro Něho pracuješ, ale jaký je Tvůj osobní vztah k Němu? V knize Zjevení Ježíš napomíná: „Vrať se k první lásce! Nejsi studený ani horký.“

V cestě následování našeho Pána musíme počítat s denním křížem, se slinami do obličeje, s trnovou korunou, ale i s pády. Zadívej se v této postní době Ježíšovi do očí a řekni Mu, kolik to bylo pádů po prvním nadšení v kněžské službě. Ježíš se na Tebe dívá, jako se podíval na kajícího Petra nejen v tu noc, kdy Ho zapřel a kdy pak zakokrhal kohout, ale také když se na něj zadíval s láskou u Genezaretského jezera. Tehdy mu položil jednu otázku, kterou třikrát zopakoval: „Šimone, synu Janův, miluješ mne?“ „Romane, syne Pavlův, miluješ mne?“ Se slzami v očích apoštol Petr odpovídá: „Pane, Ty víš všechno, Ty víš, že Tě miluji.“ Po tomto vyznání Ježíš svému apoštolu předpověděl mučednickou smrt. Polož si otázku: A co já dnes? A kde je Ježíš v mém osobním životě? Miluji Ho opravdu? Jsem ochoten Ho následovat, tedy hledat a plnit Jeho vůli? Co chce Bůh dnes ode mne? Pane, buď Tvá vůle – konkrétně v čase a v situaci, ve které jsem dnes, v sobotu večer. Ty víš, Pane, kolik všedních starostí přes týden bylo.

Jak je to dnes s církví?

18. 2. 2018

Odpověď Patriarchy Eliáše katolíkovi upřímně hledajícímu pravdu:

Na závěr svého dopisu jsi, Mirku, položil otázky: Jak je to s církví a jak je to s vámi?

Otázka: Jak je to s církví?

Odpověď: Náš Pán Ježíš Kristus založil svou církev, která je prostředkem k spáse duší. Tato Kristova církev je založena na apoštolech a prorocích (srov. Ef 2,20). Církev je sloupem a oporou pravdy ve světě (srov. 1Tim 3,15).

Církev je bojující a vítězná. Vítězná, to jsou svatí v nebeské slávě. Bojující je ta, která je na zemi.

Je potřebné dnes papežství? (+ video)

16. 2. 2018

Někteří němečtí teologové nepokládají dnes papežství za potřebné. Tito teologové rovněž už prosazují nejen gender deviace, ale i církevní sňatky homosexuálů.

Začíná postní doba. Každý křesťan by se měl zastavit a znovu si uvědomit nejzákladnější věci týkající se jeho života a spásy. Pokud člověk uvěřil lži a přijal hereze, i kdyby to bylo v dávné minulosti, musí činit pokání. To znamená postavit se pod Kristův kříž, oddělit se od herezí a cesty hříchu a dát se na cestu pokání, pravdy a následování Krista.

Slovo otce patriarchy Eliáše na svátek Tří světitelů

Ježíš říká i nám: „Vy jste světlo světa.“ (Mt 5,14) Skutečným Světlem světa je jen Ježíš! My však máme mít účast na Jeho světle. Máme být sjednoceni s Ježíšem. My ve své podstatě nejsme světlem, ale tmou. Proto Ježíš řekl, že každý z nás se musí znovu narodit. Světlem jsme jen natolik, nakolik jsme sjednoceni s Ježíšem. Když Mu patříme, pak co je Jeho, je i naše. A co je naše, má být Jeho. Ježíš chce, abychom se odřekli všeho a ztratili svou duši pro Něho a pro evangelium. Proč? Aby On v nás mohl působit, aby v nás mohl v plnosti žít, aby nás prosvítilo Jeho světlo a abychom i my pak byli tím světlem.

Je svátek Tří světitelů. O nich můžeme vpravdě říci, že byli světlem světa.

Sv. Basil Veliký bojoval za čistotu víry. Nejen ve dne, ale i v noci psal knihy a také listy biskupům, protože v tom čase církev upadla do hereze arianismu, která popírá Kristovo Božství. Sv. Basil sám bojoval proti celému systému hereze v církvi. Sv. Jan Zlatoústý byl několikrát vyhnán ze své eparchie, protože byl věrný Ježíšovi. Všichni, kteří šli za Kristem, byli pronásledováni, biti a zesměšňováni.

Němečtí biskupové povýšili ohavnost na svátost

6. 2. 2018

Německý kardinál R. Marx zavedl v rámci pastorace udílení svátosti manželství homosexuálům. Kněz, který chce udělovat tuto novou „svátost“, dostane k tomu od svého biskupa kompetenci. (britský časopis Catholic Herald; bavorské rádio Bayerischer Rundfunk 3. 2. 2018).

Podobně se k propagaci homosexualismu přidal patriarcha Kirill v RE.

Jaký je postoj Písma svatého a Tradice církve?

Citace apoštola Petra: „Také města Sodomu a Gomoru odsoudil k záhubě a obrátil v popel. Tím dal výstrahu budoucím bezbožníkům.“ (2 Pet 2)

Citace apoštola Judy: „Podobně jako oni i Sodoma, Gomora a okolní města se oddaly smilstvu, propadly zvrhlosti, a jsou nám výstražným příkladem trestu věčného ohně. (Jud 1)

Rozjímání o Zjevení Páně

„Za těch dnů vystoupil Jan Křtitel a kázal v judské poušti: ‚Čiňte pokání, neboť se přiblížilo království nebeské.’ …tehdy vycházel k němu celý Jeruzalém i Judsko a celé okolí Jordánu, vyznávali své hříchy a dávali se od něho v řece Jordánu křtít.“ (Mt 3, 1-6) Přicházel tam nejenom prostý lid ale také farizeové a saduceové.

Ti si nalhávali, že uniknou Božímu trestu, a to proto, že sebe považovali za duchovní elitu. Mýlili se však. Jan jim řekl, že Božímu trestu neunikne nikdo. Přísně k nim promluvil: „Sekera už je na kořeni stromů; a každý strom, který nenese dobré ovoce, bude vyťat a hozen do ohně. Já vás křtím vodou k pokání; ale ten, který přichází za mnou, je silnější než já – nejsem hoden ani toho, abych mu zouval obuv; on vás bude křtít Duchem svatým a ohněm. Lopata je v jeho ruce; a pročistí svůj mlat, svou pšenici shromáždí do sýpky, ale plevy spálí neuhasitelným ohněm.“ (Mt 3,10-12)

„Tu přišel Ježíš z Galileje k Jordánu za Janem, aby se dal od něho pokřtít. Ale Jan mu bránil a říkal: ‚Já bych měl být pokřtěn od tebe, a ty jdeš ke mně?’ Ježíš mu odpověděl: ‚Připusť to nyní; neboť tak je třeba, abychom naplnili všecko, co Bůh žádá.’

Slovo otce Patriarchy Eliáše na svátek Obřezání Páně a svatého Basila Velkého

 Dnes je ve východní církvi svátek Obřezání našeho Pána Ježíše Krista a zároveň je počátek nového roku. Tento první den roku si připomínáme jméno Ježíš a v tomto jménu i do tohoto nového roku vstupujeme. V evangeliu je napsáno:Když uplynulo osm dní a nastal čas k obřízce, dali mu jméno Ježíš, které dostal od anděla dříve, než jej matka počala.“ (Lk, 2,21) Obřízka byla znamením smlouvy mezi Hospodinem a vyvoleným národem. Tento zvyk byl už od Abraháma, kterému dal Hospodin tento příkaz. Chlapce osmého dne života obřezali a dali mu jméno. Také Boží syn, který se stal člověkem, byl osmého dne po svém narození obřezán a bylo mu dáno jméno Ježíš. V tomto jménu „Ježíš“ je naše spása. Před ním se musí sklonit každé koleno na nebi, na zemi i pod zemí. Ve jménu Ježíš je nejen naše spasení, ale i vysvobození od hříchu a od démonských sil. My totiž hřešíme proto, že v nás je jed dědičného hříchu, který disponuje člověka k tomu, že poslouchá lež. Proto se musíme rozhodnout: Buď přijmeme Ježíšův program pravdy a života, který vede k věčnému štěstí, anebo lži a smrti, který vede do věčné záhuby.

Jak jsou dnes lidé manipulováni lží, dokonce celé národy! Je to až nenormální. Stojí za tím opravdu démoni. Ale Bůh nám dal vládu v Ježíšově jménu zvedat tyto hory démonů.

PŘESNÉ DATUM NAROZENÍ PÁNA JEŽÍŠE KRISTA

V 19. století, vlivem modernismu, liberální teologové z ideologických důvodů zpochybnili všechny základní pravdy víry i autenticitu a hodnověrnost Bible včetně data narození Pána Ježíše Krista. Skrytě šlo o zpochybnění podstaty křesťanství vůbec. Jejich metoda byla jednoduchá, narušit všeobecně známá historická fakta s cílem zpochybnění historické existence Ježíše Krista. Aby mohli liberální teologové a odpůrci křesťanství realizovat svou ideu, vymysleli si, že konjunkce Jupitera se Saturnem v roce 7 před n. l. byla onou Betlémskou hvězdou. Podle toho pak datovali smrt krále Heroda na 4. rok před. n. l. Z toho jim potom vycházelo, že se Ježíš Kristus měl údajně narodit kolem roku 7 př. n. l. Tito pseudovědci dále tvrdili, že přesné datum narození Ježíše Krista se nedá vlastně určit, možná je to 4, možná 6, možná 7 a možná i 9 let před n. l., a de facto tak došli k závěru, že není jisté, zda vůbec Kristus existoval, zda to není jen vymyšlená náboženská postava. Je bolestné, že mnoho známých křesťanských teologů a historiků jako např. Ruffini, Ricciotti, Hejčl, Hudec a jiní pod tlakem pseudovědy a chtějíce být tzv. na „úrovni“ přijalo tyto mylné názory a ve svých dílech tohoto ducha lži a nevěry nevědomě propagovali.

Kázání otce patriarchy Eliáše na Neposkvrněné početí Panny Marie

Dnes ve svátek Neposkvrněného početí Panny Marie nás musí proniknout radost: „Jsme ne syny otrokyně, ale syny svobodné.“ (Gal 4,31) V historii lidstva byly dvě ženy:první ženou byla Eva a druhou Maria. Skrze první přešel na lidstvo hřích a otroctví ďáblu, skrze druhou přichází Boží milost a pravá svoboda. Proto také poslední slovo Ježíšovo na kříži k nám, k budoucí církvi, kterou reprezentoval apoštol Jan, zní: „Hle tvá matka!“ Potom Boží slovo říká: „A od té chvíle ji ten učedník přijal k sobě.“ Přijmout Marii je velmi potřebná věc, abychom pak opravdu mohli být syny a dcerami Neposkvrněné – té, která je svobodná a šlape na hlavu ďábla, krutého hada.

Ježíš – Bůh se stal člověkem, aby nás vysvobodil z otroctví hříchu. On nám přinesl milost, skrze kterou k nám přichází vysvobození. Maria byla předem uchráněna dědičného hříchu a tedy i každého jiného hříchu. Bůh ji uchránil, protože se měla stát matkou Ježíše Krista. Ona je kecharitomene – plná milosti.

Slovo Patriarchy Eliáše na svátek uvedení přesvaté Bohorodičky do chrámu

Rodiče Přesvaté Bohorodičky byli bezdětní. Mnoho se modlili a dali Bohu slib, že jestli je požehná dítětem, dají ho na službu do Jeruzalémského chrámu. Bůh vyslyšel jejich modlitby a daroval jim více, než prosili – daroval jim dceru, která byla vybrána za matku Božího Syna a našeho Spasitele Ježíše Krista. O Marii tedy vpravdě můžeme říci, že je začátkem našeho spasení. Proto i svátek Uvedení Bohorodičky do chrámu je velmi úzce spojen s dějinami naší spásy.

Kdybys na smrt onemocněl a přece by existovala šance zachránit ti život, byl bys ochoten obětovat třeba všechen svůj majetek, jen abys žil. Něco podobného je i v duchovní oblasti. Ježíš tě zachránil před věčnou smrtí, dal ti věčný život, a to zcela zdarma. Je tu však někdo, kdo systematicky a skrytě sleduje jeden cíl – jak tě připravit o největší dar, o dar věčného života! Těmito nepřáteli jsou – tělo, svět a ďábel.

Vyberte jazyk

Hľadať

Slovo života

„Vy všichni jste přece skrze víru syny Božími v Kristu Ježíši. Neboť vy všichni, kteří jste byli pokřtěni v Krista, také jste Krista oblékli.“

Gal 3,26-27 (17. 6 – 1. 7. 2018)