Dnes je svátek svatého proroka Eliáše. Tento prorok vystoupil za panování sedmého krále izraelského, Achaba, jehož Písmo svaté charakterizuje slovy: „Dopouštěl se toho, co je zlé v Hospodinových očích, více než všichni, kdo byli před ním. Bylo mu málo chodit v hříších Jarobeáma, syna Nebatova. Vzal si za ženu Jezábelu, dceru Etbaala, krále Sidóňanů, a chodil sloužit Baalovi a klaněl se mu… Tím, čeho se dopouštěl, urážel Hospodina, Boha Izraele, víc než všichni izraelští králové, kteří byli před ním.“ (1Kr 16,30-33)

Mojžíš zakázal brát si cizinky. Byla to právě Jezábel, která se oddávala okultismu a modlářství, vraždila Boží proroky a naváděla svého manžela k zlým věcem. V této době velkého duchovního úpadku Bůh promlouval k vyvolenému národu skrze proroka Eliáše. Tři a půl roku na jeho slovo nepadal déšť, a on se musel neustále skrývat před Achabem a Jezábelou. Po tomto období sucha ho Hospodin poslal za Achabem. Když Achab viděl Eliáše, řekl mu: „To jsi ty, kdo uvádíš do zkázy Izraele?“ On odpověděl: „Izraele neuvádím do zkázy já, ale ty a dům tvého otce tím, že opouštíte Hospodinova přikázání a ty že chodíš za baaly.“ Pokorný člověk, jako byl prorok Eliáš, klidně poví pravdu i za cenu, že bude pronásledovaný. Pokora je odvaha. Je to hrdinství, jehož základem je hluboká modlitba.

Dále prorok vyzval krále: „Zařiď, ať se ke mně shromáždí na horu Karmel celý Izrael i čtyři sta padesát Baalových proroků a čtyři sta proroků Ašéřiných, kteří jedí u stolu s Jezábelou.“

„Bojte se toho, který může duši i tělo zahubit v pekle.“

„Bojte se toho, který může duši i tělo zahubit v pekle.“

Tento výrok Pána Ježíše je stále mimořádně aktuální. Předtím Ježíš říká: „Nebojte se těch, kdo zabíjejí tělo, ale duši zabít nemohou.“ To znamená, že člověk se nesmí nechat zastrašit a nesmí uhnout od pravdy ani za cenu vlastního života. Příkladem jsou tisíce mučedníků. Zůstali pevní ve víře a nebáli se. Jistě, přirozeně se automaticky bojíme těch, kteří nám ubližují na zdraví, a tím více, když nám ukládají o život. Potřebujeme proto v modlitbě čerpat sílu Božího Ducha, abychom ve zkouškách obstáli.

Nyní však řešíme otázku, koho se máme skutečně bát. Bohužel, většina lidí se právě toho, před kým Ježíš varuje, nejenže vůbec nebojí, ale naopak se jím ráda nechává klamat. To je zvláštní paradox. Naše porušená přirozenost, tedy, jak říká Písmo, náš starý člověk se svým scestným myšlením, vůbec nepočítá se smrtí, s Božím soudem ani s věčností a automaticky reaguje převráceně.

Toto video je možné zhlédnout i zde: https://youtu.be/5z4QcTeE33s
https://rumble.com/v7cmg4c-mikulice.html
https://www.bitchute.com/video/2zsu1wG87Hah/
https://crowdbunker.com/v/czYM82FGZa

8. 7. 2026

Pro Bratrstvo sv. Pia X. byli vysvěceni čtyři biskupové. Odpovědí Vatikánu byla tragikomická exkomunikace. Jaká je perspektiva nejen pro Bratrstvo, ale i pro celou katolickou církev? Tedy co je pro Bratrstvo v dané situaci vůlí Boží?

Toto video je možné zhlédnout i zde: https://youtu.be/TI4KgODMCVs
https://rumble.com/v7ckr72-co-buh-zamysli.html
https://www.bitchute.com/video/aTh0pNg4s5Bx/
https://crowdbunker.com/v/URwyK2cEZd

Vážený a milý Done Davide,

chtěl bych Vám, nejdůstojnějším biskupům – zejména nově vysvěceným spolubratřím – a celému kněžskému bratrstvu vyjádřit svou duchovní blízkost a plnou podporu v této tak bouřlivé a dramatické chvíli.

Zvláště jsem ocenil Váš dopis Lvovi; byl jsem dojat hlubokým kněžským duchem, který jej prostupuje.

Nemilosrdný dekret a nóta bývalého Svatého oficia svou tvrdostí vůči těm, jejichž jedinou „vinou“ je touha zůstat katolíky, opět odhalují probíhající schizma mezi papežem a samotným papežstvím: koncilně-synodální církev, která se pokouší zastínit katolickou církev.

To, co Fernández napsal na papíře, a podepsal to i nějaký vatikánský přisluhovač, jenom dokazuje, jak daleko se Vatikán odchýlil od Krista a víry.

Stálo za to vidět svěcení biskupů Bratrstva sv. Pia X.: pokoj, radost a jaká modlitba, jaká důstojnost! Nic takového v pokoncilní církvi už není vidět. A ve Vatikánu – chaos… Hnutí proto doufalo, že se to může vydařit. Ale ti, kteří chtějí sloužit Kristu, musí nést svůj kříž až do konce, tak jak ho nesl Kristus. I Jemu říkali: sestup z kříže, zachraň sebe i nás, protože my si zde chceme žít po lidsky a dělat si své věci. Ale Kristus nesestoupil z kříže a vykonal Boží vůli až do konce. Až do smrti na kříži.

3. 7. 2026

Byzantský katolický patriarchát – hlas volajícího na poušti – zdůrazňuje: co se týče exkomunikace šesti biskupů, kterou vyhlásil apostatický Vatikán, je neplatná a neúčinná. Tím, že exkomunikoval biskupy za věrnost Kristu, exkomunikoval samotného Krista. Ve skutečnosti Fernández a Lev Prevost tím opětovně exkomunikovali sami sebe z Kristovy církve. Pro svou nekajícnost a zatvrzelost se dopustili dalšího hříchu proti Duchu svatému.

Toto video je možné zhlédnout i zde: https://rumble.com/v7c8gy6-vyjadreni.html
https://crowdbunker.com/v/xADJNbozpg
https://www.bitchute.com/video/oVlVG4MO1yrE/
https://youtu.be/NcLMLupTbMg
 

„Bůh však dokazuje svoji lásku k nám,

neboť Kristus zemřel za nás, když jsme ještě byli hříšníci.“

„Bůh však dokazuje svoji lásku k nám,

neboť Kristus zemřel za nás, když jsme ještě byli hříšníci.“

Na co je položen důraz?

Na Boží lásku. Ve verši 5 je řečeno, že Boží láska je vylita do našich srdcí skrze Ducha svatého. Boží láska je v řeckém originále označena slovem „agapé“, na rozdíl od lidské lásky, která je označena slovem „filia“. Mezi touto dvojí láskou je rozdíl. Boží láska je dar a je bytostně spojena s Duchem svatým!. Můžeme říci, že pokud jsme v plnosti přijali Ducha svatého, tato láska je v nás a jsme ochotni být „martyres“ (svědky, mučedníky). Oheň lásky Ducha svatého nemáme uhášet lhostejností či nevěrou! Boží láska – agapé – je z naší strany spojena s ochotou všechno ztratit pro Krista.

Události spojené s narozením Jana Křtitele nám popisuje 1. kapitola Lukášova evangelia. Písmo svaté říká o rodičích Jana Křtitele, Zachariášovi a Alžbětě, že oba byli v Božích očích spravedliví a chodili bezúhonně ve všech Pánových přikázáních a ustanoveních. Neměli však dítě, protože Alžběta byla neplodná a oba už byli v pokročilém věku. Zachariáš byl starozákonním knězem. Když na něj řada připadla, aby konal svou kněžskou službu, vešel do chrámu a obětoval kadidlo. Tehdy se mu ukázal Pánův anděl. Když ho Zachariáš spatřil, zděsil se a padl na něj strach. Anděl mu však řekl: „Neboj se, Zachariáši, neboť tvá prosba byla vyslyšena a Alžběta, tvá manželka, ti porodí syna a dáš mu jméno Jan.“ (Lk 1,13) Ale Zachariáš na to reagoval slovy: „Podle čeho to poznám? Vždyť jsem stařec a také má manželka je v pokročilém věku.“ (Lk 1,18) Anděl mu odpověděl: „Já jsem Gabriel, ten, který stojí před Boží tváří, a byl jsem poslán, abych k tobě promluvil a oznámil ti tyto radostné zprávy. A hle, budeš němý a nebudeš moci promluvit až do dne, kdy se tyto věci stanou, protože jsi neuvěřil mým slovům, která se ve svém čase naplní.“ (Lk 1,19-20)

21. 6. 2026

Ve středu 1. července 2026 má proběhnout biskupské svěcení členů Bratrstva Pia X. Je otázka, zda apostatický Vatikán svěcení schválí či neschválí. Pokud schválí, ale za cenu, že Bratrstvo bude podřízeno apostatickému Vatikánu, pak Bratrstvo ztrácí své opodstatnění a dostává se na širokou duhovou cestu do záhuby. Pokud ho apostatický Vatikán v čele s arciheretikem Lvem Prevostem neschválí a po svěcení vyhlásí tzv. exkomunikace, Bratrstvo zachová čistotu víry a takzvané exkomunikace budou neplatné. Proč? Protože apostatický Vatikán se svým sodomským antievangeliem je pod Boží anathemou a vše, co uděluje, je neplatné a neúčinné.

Toto video je možné zhlédnout i zde: https://youtu.be/F4gAZ63__pU  
https://rumble.com/v7bpcfc-k-otazce-sveceni.html      
https://crowdbunker.com/v/ddaMp3YinZ  https://www.bitchute.com/video/WlHWw1tSCwnI

„A naděje neklame, neboť Boží láska je vylita do našich srdcí

skrze Ducha svatého, který nám byl dán.“

„A naděje neklame, neboť Boží láska je vylita do našich srdcí skrze Ducha svatého,

který nám byl dán.“

Na co je kladen důraz?

Důraz je opět kladen na slovo „naděje“. Příkladem je nám Abrahám, který „v naději proti naději uvěřil“ (Ř 4,18). Tedy Abrahám počítal s tím, že Bůh je všemohoucí. Postavil se před Něj se svou bezmocností a důvěřoval, že Bůh může učinit zázrak.

Praktické využití:

Když přijde beznaděj, uvědom si Boží přítomnost i Boží všemohoucnost a několikrát ve víře opakuj: „Ježíši, důvěřuji Ti.“

„Ten mě miluje, kdo zachovává moje přikázání…

Člověk si myslí, když přijde suchopár a všednost, že Ježíše nemiluje, protože to nepociťuje. On ale říká: „Ten mě miluje, kdo zachovává moje přikázání.“ Jistě, my je nejsme schopni plnit bez pomoci Boží, ale i v té tuposti se člověk může ptát: „Pane, co bys Ty dělal na mém místě? Co mohu v této všednosti dne udělat pro Tebe?“ A i tu nejmenší maličkost udělat ve víře – tím chci milovat Ježíše. Kolikrát stačí, že člověk odhodí chmuru či kritickou myšlenku a přijme Boží pohled z Písma. To už je projev plnění Božího přikázání. A vůbec už to, že si člověk častěji přes den uvědomuje – Bůh mě vidí.

V den svátku Těla a Krve Páně si připomínáme realitu, že Ježíš je mezi námi. Uvědomme si realitu tajemství vtělení Božího Slova. Všemohoucí Bůh, který stvořil miliony hvězd a galaxií, celou Zemi, dal zákony do každé buňky, který je nad časem, který byl, je, bude a je věčný, se ponížil a stal se člověkem. My máme počátek, On nás stvořil k svému obrazu. Je nám dán věčný život, ale ten věčný život je buď v nebi ve slávě, anebo v pekelném ohni, jestliže se člověk sjednotí s těmi duchy pýchy – démony, kteří se postavili proti Bohu. Náš život je zkouška, boj zla proti dobru a Ježíš nám dává do tohoto boje sám sebe za pokrm.

Bere na sebe naše tělo a stává se podobný nám, kromě hříchu, protože si nás zamiloval a chce nás vykoupit, abychom byli s Ním věčně. „Tak Bůh miloval svět, že dal svého Jednorozeného Syna…“ (J 3,16)

Ježíš řekl: „Já jsem ten chléb života. Vaši otcové jedli na poušti manu, a zemřeli. Toto je ten chléb sestupující z nebe, aby ten, kdo z něho jí, nezemřel. Já jsem ten živý chléb, který sestoupil z nebe. Bude-li někdo jíst ten chléb, bude žít na věky.  A chléb, který já dám, je mé tělo, které dávám za život světa.“ (J 6, 48-51)

Toto video je možné zhlédnout i zde: https://youtu.be/f5FmjYpgg-8     https://crowdbunker.com/v/q17xE6KCds  https://bcp-video.org/cz/spoluzakumk80/
https://rumble.com/v7b829u-spoluzakum80.html  

Michelangelo měl vytvořit sochu Mojžíše. Přivezli mu velký kámen nebo spíš ohromný balvan. On se svým pomocníkem se na něj šel podívat. Nadšeně ho obchází. Pak se zamyslí, dívá se na ten kámen a říká: „Já tam vidím Mojžíše.“ Jeho pomocník reagoval s údivem: „Mojžíše? Vždyť to je kámen, žádný Mojžíš.“ A Michelangelo na to: „Ale já ho tam vidím“. „A co je třeba udělat, aby tam skutečně byl?“ Michelangelo odpověděl: „Všechno, co není Mojžíš, musí jít pryč.“ „A jak se to stane?“ „Dláto, kladivo a rány. Rány jsou to, co dává tvar.“

Tak je to i s námi. Všechno, co v nás není Ježíš, musí pryč. A jak se to stane? Rány jsou to, co dává tvar. Bůh na nás musí dopouštět určité zkoušky, utrpení, někdy i skrze naše bližní, kteří nám vynadají či se vůči nám dopouštějí určité nespravedlnosti, anebo utrpíme různé ztráty, smrt nejdražších… Rány jsou to, co dává tvar. Ale někdy rány mohou potom dílo i ničit – a to tehdy, pokud je odmítáme. Máme za všechno děkovat. Všechno přijímat. A aby to člověk mohl konat, je třeba si být vědom vlastního hříchu.

+ Eliáš
Patriarcha Byzantského katolického patriarchátu

„A tak tedy, bratři, nejsme dlužníci těla, abychom žili podle těla.

Jestliže však skutky těla umrtvujete Duchem, budete žít.“

A tak tedy, bratři, nejsme dlužníci těla, abychom žili podle těla.

Jestliže však skutky těla umrtvujete Duchem, budete žít.

Otázka: Koho nejsme dle Ř 8,12a dlužníky?

Odpověď: ………………………………………………………………………

Otázka: Co z toho dle Ř 8,12b vyplývá?

Odpověď: ………………………………………………………………………………………….

Otázka: Co dle Ř 8,13a čeká ty, kdo žijí podle těla?

Odpověď: ………………………………………………………………………………………….

Otázka: Jak umrtvovat dle Ř 8,13b skutky těla?

Odpověď: …………………………………………………………………………………………..

Otázka: Co dle Ř 8,13c čeká ty, kdo Duchem umrtvují skutky těla?